První díl nového čísla Numismatického sborníku otevírá ohlédnutí za jeho již šedesátiletou historií z pera Eduarda Šimka. Studie zařazené do tohoto svazku se věnují mimo jiné nálezu keltských mincí typu Athéna Alkidemos.
Osobitě pojatý a čtivý výklad dějin biologického myšlení od českého biologa a filosofa E. Rádla zahrnuje období od renesance do začátku 20. století. Jedná se o světově proslulé dílo, které v rámci dějin biologie patří dnes ke klasickému fondu.
Kolektivní monografie Základní problémy studia moderních a soudobých dějin představuje kvalitní východisko pro systematickou orientaci ve stěžejních sférách dosavadního výzkumu moderních a soudobých dějin.
Kniha přibližuje osudy desítek sochařů a jejich prací z doby národního socialismu, této zvláštní éry dějin, kdy se nietzschovský ideál Nadčlověka vtělil do hmoty a umění se stalo integrální součástí budování státu.
Kniha je v první řadě výborem z textů Richarda Messera (Meszlénye/Meßlenyho). Většinu jich publikoval německy, a protože texty jsou ponechány v původním znění (a na tom základě pouze edičně upraveny), výsledná antologie je dominantně německojazyčná.
Další monotematické číslo historického časopisu se
věnuje široké a pestré problematice mezilidských
vztahů mezi vojenským živlem a českým městským i
venkovským obyvatelstvem raného novověku.
Publikace shrnuje všechny dochované doklady o životě židovských komunit na území Čech a Moravy od historických počátků až do roku 1347, tj. do nástupu Karla IV. na český trůn.
Adlerova monografie o dějinách židovského tábora v Terezíně je jedním z nejvýznamnějších a nejdůkladnějších děl o holocaustu, které ovlivnilo poválečnou debatu o nacistických zločinech.
Závěrečný díl čtyřdílné publikace pojednává o vývoji evropské civilizace 20. století, jež se zrodila z válečného běsnění, které do té doby nemělo obdoby. Snahou autorů bylo integrovat dějiny Čech, Moravy a Slezska do euroatlantického kontextu.
Pátý díl rozsáhlé řady publikací, vycházející od osmdesátých let, se zabývá čtyřicátými a padesátými lety 20. století, obdobím, v němž všechny oblasti života – a tedy i umění – poznamenaly postupně dva totalitní režimy.
V našem prostředí se setkáváme i s názorem, že není nutné, aby se dítě naučilo matematice, může používat kalkulačku. To jsou zcela mylné představy těch, kteří právě proto, že počítat umí, používají tyto nástroje.
Publikace přináší zápisy z jednání československé exilové vlády v Londýně od ledna do června 1943. Základem edice jsou zápisy ze zasedání vlády v Londýně, dále programy jednotlivých jednání vlády a její usnesení.
Závěrečný díl trojdílného vojensko-historického projektu je věnován líčení válečných tažení v Rusku, na Jadranu a v Itálii, konfrontuje popis bitev, které vedla rakousko-uherská armáda, s pohledem reálných válečných zážitků jejich aktérů.
První díl souborného díla Vladimíra Skaličky, profesora obecného jazykozpytu na FF UK a zakladatele oboru ugrofinských jazyků, ale i významného bohemisty a slavisty a znalce mnoha dalších jazyků.
