(...) Základem terezínské monografie je tedy Adlerovo vlastní pozorování, zdaleka se ovšem neopírá jen o ně. Autor dokázal shromáždit po válce ohromné množství literatury, dokumentárních materiálů i osobních svědectví přeživších obyvatel Terezína. (...) Adler nikde nepřekračuje formální vymezení vědeckého pojednání. Svým inspirovaným způsobem psaní ale vytváří příznivý kontext pro začlenění suchopárných (byť jakkoli děsivých) statistik, oběžníků a hlášení a povyšuje je tak na úroveň výmluvných svědků.