Výsledek pro: Právní postavení židů v Protektorátu Čechy a Morava

Autor ve své průkopnické studii ukazuje, že protižidovská politika byla nejen řízena z Berlína a určována okupanty, ale často ještě urychlována českou vládou nebo místními úřady.

Monografie je koncipována tak, aby přehledně podala dané téma na základě dostupných archiválií, edicí archivních materiálů, publikovaných pramenů práva, odborné dobové i současné sekundární literatury, memoárů či dobového tisku.

Sympozium Válečný rok 1942 v Protektorátu Čechy a Morava a v okupované Evropě uspořádané Ústavem pro studium totalitních režimů 4. října 2012 navázalo na mezinárodní sympozium Válečný rok 1941 v československém domácím a zahraničním odboji.

Monografie etnoložky a historičky a etnologa z Filozofické fakulty Západočeské univerzity v Plzni představuje originální pohled na protektorát Čechy a Morava prizmatem propagandy.

Monografie Řízení legálního českého tisku v Protektorátu Čechy a Morava shrnuje studie, které analyzují postavení a metody nacistického tiskového dohledu a jejich dopad na vydávaná periodika.

Práce, jejímž tématem je problematika vzdělávání židovských dětí a mládeže v Protektorátu Čechy a Morava a později v ghettu Terezín, rekonstruuje postupné vylučování těchto dětí z německých i českých protektorátních škol a diskriminační opatření.

Město okupované nacisty v sevření vlády teroru Reinharda Heydricha. Židovská komunita čelí sílící perzekuci, šíří se zvěsti o deportaci a neznámém, ale o to děsivějším osudu.

Publikace shrnuje všechny dochované doklady o životě židovských komunit na území Čech a Moravy od historických počátků až do roku 1347, tj. do nástupu Karla IV. na český trůn.

Kolektivní monografie o podobách antisemitismu v Čechách a na Slovensku analyzuje diskursivní a vizuální formy obrazu Žida v české a slovenské většinové společnosti.

Publikace se zaměřuje na problematiku začleňování židovských obyvatel do většinové společnosti v letech 1945–1948.

Druhý svazek obsahuje edici měsíčních situačních zpráv (tzv. Monatsberichte), v nichž sudetoněmecký nacista Josef Pfitzner zpravoval Karla Hermanna Franka o činnosti pražského magistrátu a dění v Praze.

První svazek

Tato kniha je velkým dramatem o mohutné zbrojní produkci v protektorátu Čechy a Morava.

Kniha ukazuje život Židů v prostředí svázaném rasovými předpisy. Autorka rozebírá dobové protižidovské předpisy platné na území protektorátu a předkládá ukázky jejich aplikace v praxi.

Autor nastiňuje vývoj městské hromadné dopravy v Praze v letech 1918-1945.

2. svazek publikační řady Stálé konference českých a rakouských historiků ke společnému kulturnímu dědictví se věnuje složitému a dramatickému období let 1933-1948 z česko-rakouské perspektivy.

Podpis mnichovské dohody 30. září 1938 znamenal bezesporu zlom ve vývoji Československa. Nevedl pouze ke ztrátě rozsáhlých oblastí českých zemí, následně i Slovenska a Podkarpatské Rusi, ale posléze též k rozpadu celého státu.

Život Karla Weiricha (1906–1981) zůstal donedávna neznámý jak české, tak italské veřejnosti. Během druhé světové války se mu z Říma podařilo jedinečným způsobem organizovat pomoc pro pronásledované Židy pocházející z Československa.