Práce anglického historika obsáhla období od secese až k počátkům jednadvacátého století. Zaobírá se klíčovými událostmi Evropy nedávno skončeného věku, které zařazuje do širších světových souvislostí.
Kolmanovy paměti představují nejen cenné historické svědectví, ale i sondu do osobnosti „revolucionářů první hodiny“, kteří přišli do revoluce s etickými nároky a ideály a kterým se nepodařilo zabránit degeneraci systému, jejž sami pomáhali budovat.
Známý publicista B. Svoboda s pomocí materiálu soustředěného zesnulým církevním historikem J. V. Polcem vylíčil život statečného českého kardinála od jeho mladosti v Plzni až po jeho činnost v roli pražského arcibiskupa a českého primase.
Sborník mapuje situaci v Československu a v dalších komunisty ovládaných
zemích, hnutí odporu, které se v nich zformovalo, či osudy odbojových skupin a jednotlivců z jejich řad.
Tématem sborníku je kolektivizace venkova v Československu, kterou vládnoucí Komunistická strana Československa prosadila podle radikálního sovětského vzoru po únoru 1948.
Výpravná publikace vychází při příležitosti sedmistého výročí nástupu Jana Lucemburského na český trůn následně po jeho sňatku s českou princeznou Eliškou Přemyslovnou.
Druhý svazek ediční řady České květnové povstání ve fotografii za pomoci několika set unikátních dobových snímků přibližuje závěr druhé světové války v oblasti „tradičního“ Mělnicka.
Esej Jiřího Gruši Beneš jako Rakušan je něco jako "román faktu". Postavy jsou faktické, ne fiktivní (Beneš, Hitler, Masaryk, Gottwald…), práce s fakty odborná, práce se slovem a příběhem literární.
Paměti rozhlasového reportéra jsou jedinečnou a nesmírně čtivou výpovědí o životě v Československu padesátých a šedesátých let. Součástí knihy je CD s reportážemi autora z pražských ulic 21. 8. 1968.
Deváté vydání publikace Kamenný klíč, která poskytuje přehledně uspořádané aktuální informace o veřejnosti zpřístupněných hradech a zámcích, tvrzích, klášterech, skanzenech, technických památkách a dalších turisticky zajímavých památkových objektech.
Rozsáhlé paměti novináře Stanislava Budína (1903–1979), který byl mimo jiné šéfredaktorem legendárního časopisu Reportér. Patřil také k prvním signatářům Charty 77.
Sborník z konference, jejímž tématem a primárním cílem byla výměna informací vztahujících se k postupující digitalizaci mapových sbírek a obecně k možnostem digitalizace v historickogeografické a kartografické práci...
