Kniha se zabývá zvláště na základě badatelsky dosud nevyužitých relací zahraničních vyslanců na císařském dvoře, rodinné korespondence Habsburků a pitevní zprávy průběhem nemocí Rudolfa II.
Životní osudy plukovníka Aloise Párala, kterou napsal jeho syn Bohuslav Páral.
Jako aktivní účastník 1. světové války byl v říjnu 1915 zajat v bitvě u Kolki na řece Stryji a prošel pak několika zajateckými tábory v Rusku.
Spontánní protesty obyvatel proti vpádu cizích vojsk, nenásilný odpor, ale také barikády, hořící tanky, zdemolované ulice, ostřelované Národní muzeum, obsazený Československý rozhlas a zabití civilisté.
Prokop Tomek a Ivo Pejčoch, pracovníci Vojenského historického ústavu v Praze, zpracovali dosud opomíjené historické téma, problematiku vynuceného pobytu sovětských jednotek v Československu.
Norman Eisen se v roli amerického velvyslance vrátil do země, z níž jeho matka uprchla před holokaustem. Když se nastěhoval do pražské velvyslanecké rezidence, ke svému překvapení objevil na stěnách pod nábytkem schované svastiky.
Císař Rudolf II. byl rozporuplnou osobností, moudrým podivínem. Uměnímilovný císař se usídlil v Praze, kde na Pražském hradě nechal vybudovat velkolepé prostory pro svou sbírku obrazů, soch a kuriozit. Na svém dvoře hostil umělce i alchymisty a astrology.
Sborník je založen na přednáškách proslovených ve Vzdělávacím a kulturním centru Židovského muzea v Praze v letech 2000 a 2001. Měl by poskytnout přehled o tom, jak proběhlo vyvražďování Židů ve všech evropských zemích.
V knize SS Bratrstvo zvonu odhaluje Joseph P. Farrell, zabývající se alternativní vědou a výzkumem historie, řadu exotických technologií, jež nacisté zkoumali.
Strhující kaleidoskop poutavého čtení přináší množství zajímavostí o době vlády Přemyslovců. Kam se poděly Přemyslovy střevíce a mošna? Proč bitva u Kressenbrunnu dopadla tak, jak dopadla? Jaká tajná jednání přivedla na český stolec Lucemburky?
Sborník přináší 16 příspěvků přednesených na mezinárodní konferenci, kterou (k dvoustému výročí bitvy u Slavkova) pořádal Francouzský ústav pro výzkum ve společenských vědách za součinnosti Akademie věd Historického ústavu AV ČR v listopadu 2005 v Praze.
Sborník sestavený se 40 příspěvků účastníků mezinárodní konference. Upozorňuje na dosud méně známou a jen málo akceptovanou skutečnost, že Židé se osudu holocaustu v letech 1939–1945 nejen bránili, ale rovněž proti němu se zbraní v ruce aktivně bojovali.
Příčiny, průběh, pozadí a důsledky procesu s Miladou Horákovou na základě archivních dokumentů vylíčil a přiblížil spisovatel literatury faktu dr. Miroslav Ivanov a je otřesným svědectvím o politických procesech a o atmosféře 50. let.
Náš přední znalec raného středověku se ve své práci ponořil do světa mýtů a pověstí, zahalujících počátky českých Slovanů v šestém a následujících staletích.