Výjimečný kompilát osmi autorů, kteří představují poznatky z praxe divadelní tvorby ve specifických skupinách, která integruje umělce s postižením s profesionálními divadelníky.
Dvaadvacet v češtině dokončených komedií V. K. Klicpery (1792–1859) inspirovalo Milana Šotka nejen k napsání hravé variace Mlynářova opička, ale také ke zkoumání klicperovského rezervoáru situací, postav a motivů.
Dva soubory krátkých experimentálních her z počátku 60. let 20. století v jednom svazku, které mapují dosud málo prozkoumané území mezi klasicky vystavěným dramatem a spontánní impro izací. Druhé vydání doplněné o nové hry.
Lidský hlas - jedno z neslavnějších děl světového divadla. Text francouzského velikána, básníka, malíře, filmaře a vizionáře Jeana Cocteaua, ve kterém se na jevištích představila řada velkých hereček. Na této audioknize účinkuje Jaroslava Adamová.
Náš přední rusista se ujal zpracování průřezové, esejisticky psané encyklopedie, která se tentokrát vedle literatury zabývá i dalšími uměleckými obory, a to divadlem, filmem, ale především výtvarným uměním.
Bohatě ilustrovaná publikace ke 180. výročí premiéry Tylovy a Škroupovy hry (21. prosince 1834). Zabývá se známým tématem v širším kontextu pražského dobového divadla, literatury a žurnalistiky a věnuje se též problému pražské němčiny.
Smát se, či nesmát? To je otázka, již se viktoriánský romanopisec George Meredith snaží rozlousknout v dnes již klasickém Eseji o komedii z roku 1877, který je tu čtenáři poprvé představen v anotovaném českém překladu.
Kniha pražské teatroložky, která se podílí mj. na několikasvazkovém projektu České divadelní encyklopedie, detailně přibližuje nejméně známou součást jezuitského divadla.
Kniha představuje čtenářům proměny a souvislosti divadla v Praze před druhou světovou válkou, kdy vedle sebe existovaly tři národní kultury, česká, německá a židovská.
Tuto publikaci lze bez přehánění označit za první ne snad zcela vyčerpávající, ale přece velmi ucelené zpracování jistě pozoruhodného tématu starých pražských kin, kterých v české metropoli v dobách největšího rozmachu bylo více než sto.
Divadelní jednoaktovka Václava Havla, napsaná v roce 1987, je úsměvnou historkou o tom, jak se Václav Havel ještě jako disident pokoušel na vesnici obstarat prase na zabijačku, na níž měli přijet jeho přátelé z disentu.
První z řady edice akademických prací, věnovaná aplikaci autorského práva na užití autorských děl v divadelním představení a vším, co s tímto užitím souvisí.
Katalog 12. ročníku Pražského Quadriennale scénografie a divadelního prostoru představuje národní expozice 60 zemí ve třech soutěžních sekcích včetně vystavujících umělců, děl a bohaté fotodokumentace.
Kniha je zároveň praktickou příručkou současného kameramana a zároveň hloubavou studií ontologické podstaty filmu. Autor se vyhraňuje vůči módě postprodukční úpravy filmových obrazů a navrací se ke kořenům vzniku pohyblivých obrazů.