Při putování po Balkáně, střední Evropě a Pobaltí autor opakovaně naráží na hranice dvou sousedních mocenských bloků – tápající Evropské unie a sílícího Ruska.
Autoři se ve svých příspěvcích věnují slovanství ve vztahu k identitě, politickým a vědeckým programům a koncepcím, vzájemným stereotypům, kulturním kontaktům a příhraničním vztahům.
Tématem knihy jsou možnosti uchopení soudobé fáze modernity a jejích vývojových tendencí prostřednictvím makrosociologického výkladu dějin, který spojuje a kombinuje sociologii, ekonomii, historii, politologii, religionistiku a kulturní antropologii.
Úvahy a diskuse o tom, jak psát dějiny „po konci dějin“, jak psát literární dějiny a pěstovat literární historiografii, získaly v našem prostředí na významu po roce 1989.
Mnichovské nakladatelství Piper trefilo svým nápadem "Návodů k použití" zřejmě hřebíček na hlavičku. Řada Návodů k použití měst, zemí a oblastí - vždy z pera literáta - čítá dnes již téměř sedm desítek položek. V roce 1998 došlo i na "Česko".
Kniha zkoumá vazby mezi procesem globalizace a stále častějšími krizemi vrcholícími současnou hospodářskou recesí. Jako zlom představuje 70. léta 20. století a následné tažení neoliberalismu.
Tato kniha není návodem, jak správně žít, ani soudcem životních stylů. Snaží se poodhalit soukromí lidí, kteří se z vlastní vůle rozhodli zvolit samotu jako svého nejspolehlivějšího životního partnera nebo k tomu byli donuceni okolnostmi.
Kniha navazuje na předchozí publikaci Přehled antropologických teorií kultury. Čtivě napsaná vysokoškolská příručka nabízí přehled nejvýznamnějších antropologických koncepcí kultury a jejich základních pojmů a modelů.
Zástupci mladé badatelské generace z devíti evropských zemí zde v různých rovinách (jazyk, literatura, historické vědomí) nahlížejí proces formování novodobých národů a utváření národních identit v oblasti jihovýchodní, střední a východní Evropy.
Tématem sborníku je kolektivizace venkova v Československu, kterou vládnoucí Komunistická strana Československa prosadila podle radikálního sovětského vzoru po únoru 1948.
V knize Srozumitelně o Evropské unii se autoři zamýšlejí nad tím, jak se asi bude České republice dařit v EU, jaké úkoly ji tam čekají a s čím se bude muset umět vyrovnat a co si bude moci dovolit.
Kniha O smyslu etnologie autorky PhDr. Vlasty Svobodové, CSc., MgA. etnoložky a historičky umění, publicistky, filmové a televizní režisérky je velmi poutavě napsané literární dílo, které osloví čtenáře téměř všech věkových skupin a odborností.
O jedné z nejvýznamnějších otázek demokracie v ČR i demokracie obecně je v této knize pojednáno jak z hlediska právní vědy, tak z hlediska politologie.