Volební kultura metropolitních měst je tématem, v němž
se protínají odborné zájmy a metodologické přístupy
politologie, historických a dalších společenských věd.
Mezi lety 1920-1951 se stal hlavním svorníkem česko-francouzských kulturních vztahů. Od založení hledal svou pozici v rámci kulturní diplomacie a politických vztahů mezi oběma zeměmi.
I když všichni občas lžeme a i když si politika vysloužila zvláštní reputaci jako doména nepravd, Pravda v době populismu přináší argument, že odpovědnost vůči pravdě a pravdivosti není možné ani ve sféře politiky odsunout stranou.
Vyvíjí se politika a vůbec historie nahodile, anebo jsou řízeny nějakými zákony? A jakými? Je politika vědou, nebo jen snůškou nahodilých událostí? Je politika uměním?
Pražské jaro poznamenalo nejen dějiny slovenského a českého národa, komunistických zemí a světového komunistického hnutí, ale vůbec konflikt mezi Východem a Západem, který určoval krátké dějiny 20. století.
Oblast právní vědy je nesmírně obsáhlá a složitá, teoreticky i prakticky velmi náročná, a nelze ji proto postihnout v celé její šíři v jediné knize. Vždyť jen bibliografie dosahuje nesmírných rozměrů. Publikace definuje politiku, politickou vědu, vztah k
Ideologie lidských práv se stala sekulárním náboženstvím naší doby. Má svá dogmata, své svaté, své mučedníky, své křížové výpravy a svou inkvizici. Ačkoli byla formulována s úmyslem zabránit tyranii a přinést svobodu, nakonec se sama stala svazující.
Mýtus o „věčném přátelství“ Bulharska a Ruska je dodnes jedním z obecně přijímaných mýtů, v Bulharsku i v jiných zemích. Cílem práce autora je „odhalit základní lež tohoto mýtu“ a ukázat jeho povýtce ideologickou podstatu.
Theodor W. Adorno vystoupil v roce 1967 na Vídeňské univerzitě s přednáškou, v níž analyzoval cíle, prostředky a taktiky pravicového radikalismu a srovnával ho se starým nacismem a fašismem.
Autor se zaměřuje na duchovní, kulturní a ideové dějiny Ruska, a to především od 19. století. Hned v úvodu ukazuje, že Rusové jsou svým bytostným založením národem Východu – tomu odpovídá charakter státu, vztah mezi sociálními třídami a dlouhodobé sm
Demokratické hlasovanie, v ktorom voliči disponujú dvomi hlasmi – jedným pre konkrétnych kandidátov a druhým pre politické strany – sa významne rozšírilo do mnohých stabilných, ale aj demokratizujúcich sa zriadení na začiatku 90. rokov 20.stol.