V době, kdy už ve vestfálských městech několik let jednali diplomaté válčících států o míru, vpadl do špatně chráněného Českého království švédský generál Hans Christoph Königsmarck a v létě 1648 směle zaútočil přímo na jeho srdce, Prahu.
Kniha Konec války a začátek míru je ve skutečnosti denní kronikou autora z roku 1945. Největší pozornost autor věnuje bombardování Prahy od 14. února. Text doprovázejí dobové fotografie.
Odboj proti nacismu se může s odstupem téměř osmi dekád zdát jako známá a uzavřená kapitola. Kniha však přináší strhující a málo známý příběh mladých lidí ze Smíchova, jimž se do cesty životem postavila nacistická diktatura.
Špičkový pracovník bezpečnostní služby SS Alfred Helmut Naujocks dlouho patřil mezi muže, na které Reinhard Heydrich nejvíce spoléhal, a proto mu svěřoval úkoly, které se přímo dotýkaly historie.
Kniha analyzuje dramatické momenty z novodobých československých a středoevropských dějin, jež se odehrály v předvečer druhé světové války a na prahu války studené.
První svazek aktualizovaného vydání legendární knižní řady Děsivé dějiny se věnuje jednomu z nejtěžších a nejsmutnějších témat: druhé světové válce, která za sebou zanechala mnohem více obětí a utrpení než jakýkoliv jiný konflikt v dějinách lidstva.
Již desítky let vzrušují náchodskou veřejnost pohnuté události, k nimž došlo 9. a 10. května 1945 v Náchodě-Bělovsi, kdy se zde řadu hodin po skončení druhé světové války v Evropě a po osvobození Prahy střetly jednotky zbraní SS se sovětským vojskem.
Jedna z nejvlivnějších knih věnovaných dějinám první světové války. Autor se v ní zamýšlí nad sociokulturními aspekty Velké války, jež podle jeho názoru vedly ke zrození nového moderního světa.
Padesát kapitol formou reportáží, rozhovorů, kritických esejů a osobních reflexí přibližuje tragické chvíle bosenského lidu v letech 1992 - 1996 a sugestivně líčí příběhy sarajevských intelektuálů i všední starosti prostých obyvatel.
Sedmiletá válka představuje rozsáhlý konflikt, v němž se bojovalo na moři u pobřeží Francie, ale i v Karibiku, velké polní bitvy zjizvily evropskou krajinu od Holandska přes české země až po Pobaltí.
Kniha, založená na systematickém vytěžení dochovaných pramenů, přináší nový, ucelený pohled na táborské události z let 1620–1621 a 1648–1649. V širším kontextu dramatického dění za třicetileté války ukazuje nepřehlédnutelnou roli města nad Jordánem.
Kniha primárně sleduje životní osudy 27 rodáků z předválečného politického okresu Chotěboř, kteří v letech 2. světové války sloužili v jednotkách československé zahraniční armády na Západě i na Východě.
Pochybnosti o tom, co byla a nebyla bitva na Bílé hoře, o co tam šlo i jaká byla její skutečná role v dění spojeném s tehdy probíhající třicetiletou válkou.
Kniha pojednává o vpádu vojsk generála Petra Arnošta z Mansfeldu a vévody Jana Arnošta Sasko-Výmarského do Slezska a na Moravu, který proběhl v letech 1626 až 1627.
Tak jako se Waterloo stalo v obecném povědomí synonymem pro porážku, Lepanto – námořní bitva Osmanů s benátsko-španělsko-papežskou koalicí vystupující jako tak zvaná Svatá liga – vstoupilo do dějin jako „bod obratu“.
„Byla bitva, byla, tam u Solferina, teklo tam krve moc, krve po kolena…," zpívalo se u nás před sto padesáti lety. Italská bojiště byla vždy místy, kam generálové z Vídně rádi posílali pluky a prapory z českého království.
Tři pohnuté kapitoly ze života „obyčejného člověka“, třikrát v krátké době vtaženého do víru historických událostí, v nichž nakonec nesehrál roli jen zcela obyčejnou.
