Výsledek pro: Praha

Tři hlasy, tři světy, tři pohledy.

Kniha, která prostřednictvím vzpomínek jediného člověka zachycuje velkou část naší novodobé historie.

Publikace Ladislava Josefa Berana pojednává o česko německých vztazích mezi lety 1918 až 1938. Autor podrobně analyzuje projevy, dokumenty, smlouvy, stanoviska a reakce politických reprezentací jednotlivých stran.

Kdo čistil Saddámu Husajnovi cestu k moci? Proč pokračovaly sankce OSN i po iráckém stažení z Kuvajtu v roce 1991? Na tyto a řadu dalších otázek hledají odpovědi dva autoři, kteří mají s moderním Irákem mezi českými publicisty největší zkušenosti.

Sborník je výsledkem stejnojmenné mezinárodní konference konané Masarykovým ústavem AV ČR v prosinci 2002 v Praze. Obsahuje třináct příspěvků domácích a zahraničních odborníků zabývajících se danou problematikou.

Sborník je založen na přednáškách proslovených ve Vzdělávacím a kulturním centru Židovského muzea v Praze v letech 2000 a 2001. Měl by poskytnout přehled o tom, jak proběhlo vyvražďování Židů ve všech evropských zemích.

Příčiny, průběh, pozadí a důsledky procesu s Miladou Horákovou na základě archivních dokumentů vylíčil a přiblížil spisovatel literatury faktu dr. Miroslav Ivanov a je otřesným svědectvím o politických procesech a o atmosféře 50. let.

Prokop Tomek a Ivo Pejčoch, pracovníci Vojenského historického ústavu v Praze, zpracovali dosud opomíjené historické téma, problematiku vynuceného pobytu sovětských jednotek v Československu.

Sborník příspěvků ze stejnojmenné konference, pořádané ve dnech 14.-16. dubna 2003 v Praze.

Studie k politickému vývoji na Slovensku těsně po zlomovém roce 1953.

Kolektivní monografie podává dějiny tzv. reálného socialismu prostřednictvím netradičně pojaté historie vybraných metropolí střední Evropy jak státního, tak národního významu.

Milan Sekanina se ve své studii Kdy nám bylo nejhůře? pokusil o analýzu příčin, průběhu a možných východisek z velké hospodářské krize 30. let minulého století v Československu.

Československá republika se ve dvacátých letech stala jednou z hlavních cílových zemí mnohonárodnostní vlny exulantů prchajících z území bývalého carského impéria před následky bolševického převratu.

Na stránkách této knihy se čtenář vrátí na tragický přelom 40. a 50. let. Do doby, kdy nad zemí přebírala kontrolu komunistická moc. Václav Jiřík se však, jak je jeho dobrým zvykem, nezajímá o tzv. velkou politiku, ale obrací pozornost k obyčejným lidem.

První číslo sedmého ročníku revue Paměť a dějiny se věnuje dějinám českého skautingu, především letům 1948 až 1989.

Časopis obsahuje studie českých i zahraničních odborníků, kteří svůj výzkum soustředí na světové a obecné politické, hospodářské, sociální a kulturní dějiny 20. století (s nezbytnými přesahy do 19. a 21. století a také do dalších příbuzných oborů.)

Autor zaplňuje jednu z mezer v historiografii zabývající se českými dějinami a líčí vznik, vývoj a projevy moderního antisemitismu v české společnosti na konci 19. století a zasazuje je do kontextu vzestupu evropských antisemitských hnutí.

Češi a Slováci před rokem 1914 žili v rozdílných světech rakouského a uherského prostředí. Tématem publikace jsou především vzájemné vztahy a míra povědomí jednoho národa o druhém před vstupem do společného státu.