Katalog k výstavě dokumentuje podstatné rysy výstavy a představuje doposud neznámé historické fotografie a dokumenty. Doplňující vědecké studie pak nabízejí hlubší pohled na zkoumání dějin nucené práce za Třetí říše.
Jak již název knihy napovídá, jedná se o novodobý pohled na Východní frontu, popisující známé události, které se odehrály na území SSSR od 22. června 1941 do 23. června 1944, ovšem s ohledem na nově odtajněné skutečnosti.
Nucené pracovní nasazení českého obyvatelstva Protektorátu Čechy a Morava pro válečné hospodářství Třetí říše (1939-1945). Vychází v Edici dokumentů s historickým úvodem Jaroslava Kokošky.
Kniha se snaží upozornit na významné osobnosti Německé
univerzity v Praze, vytěsňované z naší národní paměti
nacionálně-socialistickým a později i komunistickým
režimem.
Po úspěchu velkoformátových titulů Pravda o Východní frontě a Pravda o Západní frontě
(1. část) přichází na knižní trh třetí publikace stejného autorského týmu, která završuje trilogii
o zákulisí největší války v dějinách lidstva.
Publikace přináší soubor studií pojednávajících o postavení příslušníků německých menšin v jednotlivých evropských zemích před druhou světovou válkou, během ní a po jejím skončení.
Také druhá kniha Petra Michálka Pravda o Západní frontě (po jeho prvotině Pravda o Východní frontě) je detailním popisem průběhu 2. světové války z pozic angloamerických armád.
Tato kniha přináší první a jedinečné informace z více než třicetiletého bádání autora a představuje děti, které prošly internací v Praze na Jenerálce a až do konce války žily v internačním táboře ve Svatobořicích.
Bitva o vlny sleduje, jak se mnichovská krize projevovala ve vysílání rozhlasových stanic v Československu, Německu, Británii a Spojených státech, a poukazuje na to, jak zásadní roli rádio sehrálo.
Chamberlain je jako jeden z aktérů mnichovského ponížení Československa trvale spjat s touto nejtraumatičtější epizodou českých moderních dějin.Politika appeasementu zapříčinila druhou světovou válku se všemi jejími tragédiemi lidskými i politickými.
Sborník sestavený se 40 příspěvků účastníků mezinárodní konference. Upozorňuje na dosud méně známou a jen málo akceptovanou skutečnost, že Židé se osudu holocaustu v letech 1939–1945 nejen bránili, ale rovněž proti němu se zbraní v ruce aktivně bojovali.
Ve světle dějinných událostí roku 1941 uspořádal Ústav pro studium totalitních režimů mezinárodní vědecké sympozium, na kterém vystoupili odborníci s tematickými příspěvky, jež tvoří obsah tohoto sborníku.
Životní osudy plukovníka Aloise Párala, kterou napsal jeho syn Bohuslav Páral.
Jako aktivní účastník 1. světové války byl v říjnu 1915 zajat v bitvě u Kolki na řece Stryji a prošel pak několika zajateckými tábory v Rusku.
