Mnichovská dohoda patří k nejstudovanějším otázkám a problémům československých dějin. Kniha známého německého historika Detlefa Brandese na její prehistorii nahlíží očima obyčejných sudetských Němců.
Kniha zkoumá nejen samotnou cestu přeživších holocaust zpět, ale především mnohost a různorodost toho, jak jejich fyzický a mentální návrat ovlivnil je samotné a jejich okolí.
Hitlerovy tajné zbraně jsou dodnes záhadou, o níž se
vedou vleklé spory. Některé jsou zřetelným dokladem
toho, že myšlení nacistických konstruktérů se ubíralo
velmi neobvyklými cestami. Literatura faktu.
"Betonová iluze" je unikátní kniha, která na celkem malé ploše jednoznačně a především srozumitelně uvádí na pravou míru svaté téma Československého stálého opevnění z let 1935 až 1938.
KNIHA vychází k výročí obsazení pohraničí v roce 1938.
Autor vám předkládá deset příběhů z poválečné Šumavy, kterou důvěrně zná. Přináší svědectví o tragédii „choceňských andělů“, z nichž dva byli při opuštění republiky zastřeleni v letadle, třetí těžce zraněn.
Vzpomínky brigádního generála v. v. Ing. Alexandra Beera přibližuje autor formou rozhovoru s tímto charismatickým člověkem. Začtěte se do příběhu muže, jenž vstoupil do bojů 2. světové války 29. června 1942 v Buzuluku.
Nikolaj Siněvirskij (vl. jménem Michail Dimitrovič Mondič) podává ve svých deníkových zápiscích svědectví o činnosti jedné z nejpřísněji utajovaných špionážních organizací 20. století – sovětské vojenské kontrarozvědky Smerš.
Byli tři: Josef Mattas, Miloš Ešner a František Maršík. Všechny dosavadní pokusy vězňů o útěk z Terezína byly neúspěšné. Běženci byli dopadeni a zpravidla krutě umučeni. Přesto se tito muži k zoufalému činu odhodlali.
Více než 500 medailonků občanů okresu Brno-venkov, kteří padli (nebo byli popraveni či umučeni) během protifašistického odboje v letech 1939–1945.
Jedná se o další knihu z edice Brněnský legionář.
Kniha s podtitulem Osudný březen 1939 - pohled do zákulisí je mnohostranně pestrým zobrazením doby, kdy jedna země v srdci kontinentu před zraky pouze přihlížejícího světa přišla o svobodu a o vše, co jí bylo vlastní.
Historik Bořivoj Čelovský v knize sleduje životní dráhu novináře Emanuela Vajtauera, který v době německé okupace sloužil nové protektorátní ideologii.
