Verše, které Jaroslav Seifert po rozchodu s KSČ (1929) zpravidla jako nepodepsané publikoval v druhé polovině 30. let v sociálnědemokratickém denním tisku (Ranní noviny, Právo lidu, Večerník Práva lidu ad.). V
Renčovy kouzelné verše na téma známé pohádky, doplňují tajuplné ilustrace Jiřího Trnky. Spojením obou autorů tak vzniklo dílo, které je klenotem kvalitní české knižní tvorby pro děti.
Jádro sbírky Kam chodí uhlí spát tvoří rukupis nazvaný Od harendy k hypermarketu, s nímž autor zvítězil v roce 2006 v soutěži Ostrava - město v pohybu.
Pařížský deník, pátá básnická sbírka Terezy Riedlbauchové, je postaven na principu zrcadlení, odrazu, dialogu a prostupují ho fragmenty snů a deníkových zápisů. Binární princip je ve skutečnosti základem k pluralitě.
Výbor z Hoddisova díla obsahuje podstatnou část dochovaného básnického odkazu včetně veršů z pozůstalosti publikovaných poprvé v komentovaném souboru Dichtungen und Briefe vydaném roku 2007 v Göttingenu.
Marie Iljašenko (nar. 1983) pochází z rodiny s českými, ukrajinskými a polskými kořeny a její debut Osip míří na jih (2015) byl velmi dobře přijat. Ne náhodou jsou tématem její druhé sbírky kontrastní motivy domova a jeho opouštění.
Jedním z klíčových témat nové sbírky Petra Hrušky je ocitání. Ti, kdo v jeho básních žijí, se neustále ocitají v nečekaných situacích a na rozmanitých místech v jakémsi typicky hruškovském neklidu, náhle zbaveni vědomí stability.
69. číslo časopisu pro současnou poezii Psí víno vychází s výjimečnou a obsáhlou přílohou – dvousetpadesátistránkovou antologií současné poezie z ČR, SR a Německa - a je tematicky zaměřeno na poezii a dokument.
Nostalgie po létě je rovněž nostalgií po minulosti a dětství. Ve sbírce Filadelfa Giuliana nacházíme tváře a místa z minulosti i přítomnosti. Vidíme jezera a moře, cítíme touhu po svobodě.
Básnická sbírka jako pouto s domovem a mateřským jazykem. Rozhlasový a nakladatelský redaktor Zdeněk Gerych (1953) odešel v roce 1985 do USA, kde nejprve pokračoval v oboru jako šéfredaktor malého nakladatelství.
Dílo Milana Kocha (1948-1974) je jednou z nejvýraznějších českých aluzí na tvorbu amerických beatniků. První známé Kochovy básně jsou z roku 1965, v roce jeho debutu mu tedy bylo pouhých sedmnáct let.
