Výsledek pro: Praha

Petr Švácha se narodil v roce 1942 v Plzni, žil v západočeské metropoli, v Kladně a nyní žije v Senomatech na Rakovnicku.

Napsáno dechem je historicky první almanach Liter Art. Zaměřuje se výhradně na erotickou poezii, která je podaná především ve svých jemnějších obrazech. Jen v nemnoha případech kniha obsahuje básně odvážnější.

Básnická skladba Josefa Škvoreckého Nezoufejte! vznikla v roce 1946, ve své době však nebyla publikována. Jde v pravém slova smyslu o generační výpověď celé jedné generace.

Výbor Země trochu těžká představuje nevydanou básnickou tvorbu Marie Valachové (1930 - 1950), která se ve své poezii noří do hloubky intelektuální reflexe, k místu, kde je třeba oživit platnost morálních zásad, i do hloubky abstrakce, ...

Knížka "Motýl na žínce", držená v ruce zpytatele, levé, pravé nebo obouruč, navazuje v mnohém na svou předchůdkyni, jen snad že verše z domova a světa zalétají ještě, jak se říká, někam do nedohledna.

Básnířka Lydie Romanská vytvořila v rozmezí let 2019 až 2021 rukopis nové básnické sbírky, kterou nazvala Zpovídat se z poezie. Pokračuje v principu, který je evidentní z jejích posledních knížek, a sice vnímání poezie jako nové skutečnosti.

„Tak mlád, tak krutě mlád a zralý ponejprve,
směji se do krve a pláči kapky krve
a bohem opuštěn a boha opustiv,
píši Vám, Karino, a nevím, zda jsem živ…“

Sbírka Probuzení hráči básnířky Inky Machulkové je pokračováním tvorby, jíž bylo po autorčině emigraci do Německa dáno čerpat z dvojí situační perspektivy.

Soubor básní.

Básněmi své knižní prvotiny Václav Gruša s jazykovou pohotovostí, citem pro míru a ironizující melancholií protřelého flanéra zapřádá důvěrnou konverzaci s ošuměle honosnou metropolí a sarkasticky hravým "všednobytím" jejích obyvatel.

Básně rozličného žánru, různého časového rozpětí i rozličných kvalit.

Nová generační práce básníka Jiřího Kukaně a Miroslava Huptycha vycházející v edici „Huptichiana“. Autorská kniha vyzdobena 50 originálními kolážemi.

Ewald Murrer publikuje střídmě, jeho básním je vlastní tlumená atmosféra a uměřenost ve výrazu. Jeho texty bez vazby na konkrétní čas a prostor jsou obrazy, v nichž se prolínají spatřené detaily a výjevy s vytříbenými představami stvořenými imaginací

Pátá sbírka autora, který se doposud nejlépe cítil v zúženém světě interiérů a existenciálních dějových fragmentů, v poezii všednosti bez okázalých básnických gest.

Když Philip Sidney 17. října 1586 v mladém věku třiceti dvou let umírá následkem zranění z bitvy u Zutphenu, jeho díla kolují pouze v rukopisné podobě, některá zůstala nedokončena.

Autor textu měl několikrát v životě kliku.

Literatura hodnotí své tvůrce na podkladě uměleckého výkonu, společenského postavení, mimořádnosti charakteru. Takovou osobností byl Jiří Kolář.

Sbírka Komponent Ondřeje Lipára (1981) vypovídá o rozežrání všedností, o úmorném střídání dní bez obsahu, o snesitelném a dostupném odžívání a strachu ze selhání.

Po sbírkách Pastvina, Naprosté motivy a Zcestymluv se autor ve své čtvrté knize vrací k prvotním iniciacím, ke krajině dětství (Žatecko), k postavám a situacím, které básnicky „prosvětluje“ jako filmový negativ. Nejde však o zveršované vzpomínky.

Poezie psaná libozvučnou češtinou z dob našich obrozenců a pozdních lumírovců v relativně pravidelném hexasylabickém či oktosylabickém verši.