Texty PhDr. Ludvíka Hlaváčka, které vznikaly původně jako záznamy přednášek z cyklu Socializace (v) umění z let 2007–2018, určených studentům magisterského studijního oboru Kurátorská studia FUD UJEP.
Kniha vychází u příležitosti výstavy Josef Achrer – The Quest for Tranquil Space pořádané v American University Museum at the Katzen Arts Center ve Washingtonu, DC, ve dnech 11. 6. – 7. 8. 2022.
Publikace Jan Zrzavý a Benátky se po rozebrání prvního vydání z roku 2010 a dotisku z roku
2011 dočkala druhého, rozšířeného vydání, v němž je uveden kompletní soubor 25 obrazů, které
Jan Zrzavý daroval benátským kapucínům.
V rušných letech devadesátých se na české výtvarné scéně důrazně přihlásila o slovo nová umělecká generace. V důsledku otevřených hranic měla možnost nejen poznávat, ale také se aktivně zapojovat do dění na mezinárodní scéně.
Monografie představuje tři tvůrčí okruhy Adama Kašpara, zahrnuje jeho geologické, ekologické a astronomické studie. Autory studií jsou Jan Dotřel, Pavel Dvořák, Barbora Kundračíková a Matthew Rampley.
„Obrazy jsou jména toho, co nedokážeme pojmenovat,“ říká Miroslav Petříček, filosof,
pedagog a překladatel, který se zabývá reflexí vizuálního umění už několik desetiletí.
Své postřehy shrnul mimo jiné v knize Myšlení obrazem.
Technika, funkce, styl a kontext italské kresby vrcholné renesance a manýrismu podpořeného v letech 2020–2022 Grantovou agenturou České republiky, je katalogem stejnojmenné výstavy.
Tvorba Jiřího Příhody z 80. let 20. století dosud nebyla systematicky zpracována, přestože právě v tomto období autor artikuloval základní výtvarné postoje, které později rozvinul v rámci své mezinárodně uznávané umělecké praxe.
Katalog představuje obsáhlou tvorbu Zorky Ságlové, jedné z nejzajímavějších a nejvýznamnějších českých výtvarnic generace šedesátých let minulého století, především na dvou tematických okruzích.
Kniha historika umění Vastimila Tetivy je zaměřena na ranou malířskou tvorbu Josefa Čapka, ohraničenou lety 1908–1914, tedy dobou, která předurčila celý další umělecký osud malíře.
Objemná monografie izraelské výtvarnice českého původu Chavy Pressburger (*1930) představuje reprezentativní výběr z její celoživotní tvorby a zároveň v rozsáhlé textové části přibližuje malířčin životaběh.
Svou tvorbou navazuje Igor Grimmich jednak na výpověď umělecké generace sedmdesátých let, jež kriticky reflektovala poměry československého normalizačního „bezčasí“ sžíravou, mnohdy přitom i hravou ironičností.