Výsledek pro: Praha

Kniha Relativismus a (post)pravda v demokracii se zaměřuje na klasickou i nově aktuální otázku pravdy, která je permanentně konfrontována, zpochybňována i negována relativismem, spekulací i postpravdou.

Kniha sleduje problém praktické soudnosti u dvou významných postav filosofie 20. století: H.-G. Gadamera a H. Arendtové.

Náboženské praktiky v japonských horských oblastech. Od úniku před pekly k zdraví prospěšným, ekologicky optimálním a duchovním praktikám konzumní společnosti.

Monografie Ctirada V. Pospíšila přináší podstatné rozšíření předchozích výzkumů v oblasti vztahů katolické teologie k poznatkům přírodních věd v minulém a předminulém století.

Kniha se věnuje jednomu z předních filosofů německého idealismu J. G. Fichtovi (1762-1814), zejména jeho stěžejnímu spisu Základ všeho vědosloví a na něj navazujícímu Nárysu vědosloví vlastního.

Tímto korunním dílem, jež představuje shrnutí Swedenborgovy teologie, autor završil své obsáhlé celoživotní dílo.

Celkem dvanáct studií reflektuje fenomén české reformace v pozdním středověku a raném novověku, přičemž tak v intencích Collegia Europaea rozvíjí úsilí o internacionalizaci bádání k českým náboženským dějinám a jejich filosofickému, teologickému...

Texty k Platónově Ústavě a Aristotelově teorii jednání a pojetí podstaty.

Publikace se snaží být přehledným průvodcem po současném světě, který se snaží novým způsobem nově promýšlet.

Tato studie z oboru aplikované filozofické logiky hledá odpovědi a zkoumá, nakolik se mění logika výroků o neurčitých doménách v porovnání s logikou výroků, které popisují zcela určitý svět.

Druhý díl korunního spisu Emanuela Swedenborga Vera Christiana Religio, zde přeloženého jako Pravé křesťanství. Navazuje na díl první vydaný v českém jazyce v roce 2016, obsahující úvodní kapitolu celé obsáhlé práce s názvem Bůh Stvořitel.

Svazek přináší pět studií, jednu recenzní studii a recenze vztažené k tematice intelektuálních dějin raného novověku. L. Řezníková (Praha) se věnuje funkci metafor v Komenského historické teorii a naraci...

Svazek přináší čtyři studie k intelektuálním dějinám raného novověku a osm recenzí recentní zahraniční i domácí literatury. V angličtině. Ke studiím jsou připojeny anglické abstrakty a česká resumé.

Srovnání dvou radikákálních myslitelů současnosti, ruského postfašisty Alexandra Dugina a amerického postanarchisty Hakima Beye.

Kniha chce být základní orientační pomůckou českého čtenáře pro studium indoevropského náboženství a filozofie, založené na védské moudrosti.

Po teoretické studii, v níž se autor zaměřil na výklad života a díla předsokratovského filosofa Empedoklea (Praha 2002), přináší druhý svazek edici všech řeckých zlomků a svědectví, kterou provází paralelní český překlad.

Autorova důslednost a systematičnost zde nevyúsťuje ve vytvoření jiného, dalšího systému. Ukazuje, že skutečné myšlení začíná právě tam, kde opouští systémy, definice, přihrádky a jiné „strnulé formy.

Číslo otevírá rozhovor s Petrou Kolínskou o probouzejících se reakcích zdejší společnosti na klimatickou krizi. Několik textů se vrací k aktivitám Milionu chvilek na venkově i v Praze.

Monografie je věnována významnému židovskému teologovi, spjatému svým životem a působením s Prahou, u něhož legenda o stvoření golema v obecném povědomí zcela překryla jeho význam pro židovské, ale také obecněji evropské dějiny náboženského myšlení.

Po otevření knihy na nás Václav Břicháček již z prvních stránek promlouvá tak, jak jsme ho znali, poutavě vypráví o svém životě, chronologicky řadí vzpomínky na životní události (osobní, profesní i výchovné), významné osoby.