Historicky pojaté studie, jež objevným způsobem zpracovávají z velké části doposud netematizované motivy a souvislosti Nietzscheho díla, jsou určeny nejen zájemcům z řad historiků filosofie, ale též theologům, estetikům a lingvistům.
Obhajoba Eckhartových myšlenek odsouzených papežskou bulou z roku 1329. Filosoficky přesný rozbor ústředních Eckhartových témat, jako je rození Božího Syna v duši, zbožštení člověka či jeho sjednocení s Bohem v "základu duše".
O výjimečném daru Shunrya Suzukiho zprostředkovat tradiční zenové učení pomocí běžně používaného jazyka není pochyb. V této knize ožívá v příhodách, které o něm vyprávějí jeho žáci.
Kašmírský šivaismus je nejvýznamnější nedvojnou filozofií Indie. Abhinavagupta, největší mezi starobylými šivaistickými mudrci, napsal mnoho hlubokých a rozsáhlých pojednání.
Jak skutečná je skutečnost? Je
možné poznat pravdu? To jsou otázky, o nichž ve svých
rozhovorech debatují fyzik a filozof Heinz von Foerster
a vědec zabývající se problematikou médií Bernhard Pörksen.
Rozborem Spinozových základních myšlenek Deleuze ukazuje, že filosofie není abstrakcí odtrženou od každodenního světa, ale že je sama o sobě vždy už praxí a způsobem života.
Příspěvky českých a polských medievistů, jež tvoří 13. svazek sborníku Colloquia medieaevalia Pragensia, jsou věnovány problematice reprezentace panovnické vlády ve středověkých Čechách a Polsku.
"Odkud přicházíme? Kdo jsme? Kam jdeme? Navracet se k prvním počátkům znamená vědoucně předjímat budoucnost: to, co nás čeká v budoucnosti, je to, co jsme nestihli rozluštit v minulosti," píše D. Ž. Bor ve své poslední knize.
Autor podává přehled Husserlovy koncepce
genetické fenomenologie, snaží se ukázat
princip geneze, paradoxy, jež jsou v rámci
fenomenologie s genetickou problematikou
spjaty, a místo genetického bádání ve fenomenologické
filosofii.
Kniha Praxe Horev-klubu I poprvé zpřístupňuje čtenářské obci praktické učební texty, vypracované žáky nejvýznamnějšího českého hermetika Pierra de Lasenic (1900–1944) a jím samotným.
