Výsledek pro: Praha

Žijeme v době plné neklidu, v době plné agrese. Hledáme pokoj. Můžeme ho najít v srdcích mužů a žen, kteří stojí na prahu věčnosti, protože jsou moudří a pokorní. Nemusíme daleko cestovat. Stačí navštívit nemocného člověka a vnímat život jeho očima.

O soumraku demokracie, světě na prahu 3. tisíciletí, křesťanském mýtu a sebereflexi stáří. Docent Miloš Hynšt (* 1921), významný český divadelní režisér, se v knize zamýšlí nad třemi světskými fenomény tak trochu jinak.

Kniha obsahuje komentovaná vydání čtyř německých a čtyř českých textů svátečních a příležitostných kázání z fondu historické knihovny řádu bratří kazatelů v konventu sv. Jiljí v Praze.

V roce 1487 vyšel v Praze u anonymního tiskaře, snad Martina z Tišnova, první český tisk žaltáře, který představuje nejstarší známý záznam čtvrtého překladu žalmů z latiny do staré češtiny.

Číslo otevírá rozhovor s Petrou Kolínskou o probouzejících se reakcích zdejší společnosti na klimatickou krizi. Několik textů se vrací k aktivitám Milionu chvilek na venkově i v Praze.

Od zasedání II. vatikánského koncilu nás dělí již padesát let, během nichž se o identitě církve napsalo hodně. Publikace navazující na konferenci, již uspořádala Katolická teologická fakulta UK v Praze, by chtěla ukázat, jak dnes církev o sobě smýšlí

Předložená kolektivní monografie s názvem O Filokalii. Kniha, hnutí, spiritualita je výstupem spolupráce mezi Katolickou teologickou fakultou Univerzity Karlovy v Praze a Centrem Aletti, Komunitou Bose a dalších teologických institucí.

Autorem této knihy je polský dominikán působící v Praze, jenž vidí situaci v České republice s jistým odstupem i nadhledem a je schopen představit vztahy mezi církví a státem v České republice z poněkud odlišné perspektivy, než jsme u nás zvyklí.

Intimní knižní rozhovor představuje Petra Váňu, jednoho z předních představitelů současného českého křesťanského umění. Akademický sochař, který je stěžejní postavou úsilí o obnovu mariánského sloupu na Staroměstském náměstí v Praze...

Monografie je dalším výstupem výzkumu týmu odborníků Katolické teologické fakulty Univerzity Karlovy v Praze na téma vztahu náboženství a státu a navazuje na publikaci Monoteistická náboženství a stát.

Kniha představuje jedinečný pokus o rekonstrukci slovanské mytologie a slovanského náboženství. Giesztor v ní zkoumá panteon slovanských bohů, rituály spojené s jejich uctíváním, včetně střetávání se slovanských náboženství s křesťanstvím.

Kronika augustiniána-kanovníka Ondřeje z Řezna (1380–1438) představuje jeden z nejbarvitějších protihusitsky zaměřených textů. Autor v něm, především formou historek a karikatur, líčí počátky husitství a husitských válek.

Životopis jednoho z nejvýznamnějších křesťanských myslitelů – sv. Augustina.

Autor zpracovává zrození legendárního motivu posledního císaře jako apokalyptické figury spojované s koncem světa a druhým příchodem Krista a Posledním soudem.

Autor na základě detailní práce s prameny, z nichž ty nejdůležitější zpřístupňuje čtenářům v komentovaném českém překladu, nastiňuje vývoj katarské náboženské kultury a zabývá se i jednotlivými katarskými rituály.

Detailně zde zkoumá nejen politický průběh zápasu o Lutherovu reformaci ve 20. a 30. letech 16. století, ale spolu s tím řeší i otázky rozšíření knihtisku jako iniciátora mohutného rozvoje reformačního myšlení a spolu s tím i reformačního školství.

Kniha zevrubným způsobem pojednává o specifických podobách ženské zbožnosti především v období 13. a 14. století. Pronikavě přitom ukazuje, jak byla ženská zbožnost a ženská askeze provázána s ženským vztahem k jídlu.

Orosiovy dějiny, v nichž se autor inspiruje Augustinovou tezí o vítězství Boží obce, představují významný doklad vývoje křesťanské univerzalistické historiografie a ovlivnily řadu středověkých autorů, např. Isidora ze Sevilly či Otu z Freisingu.

V knize Chonrad Stoeckhlin a noční houf autor líčí příběh dvou pastýřů z konce 18. století, kteří si navzájem slíbili, že pokud jeden z nich zemře, přijde druhého navštívit a bude mu podrobně vyprávět o posmrtném životě.

Výbor z korespondence českých jezuitů v zámořských misiích mezi léty 1657–1741do tzv. Západních Indií, představuje unikátní sbírku cestopisných, etnografických a kulturních svědectví z celého tehdy známého světa.