Již potřetí si ke čtenáři razí cestu kniha z ediční řady Historická sídla Středočeského kraje, která přináší informace o starobylých hradech, přepychových zámcích a romanticky vyhlížejících tvrzích obou východních regionů středních Čech.
Doktor Eduard Bloch "vstoupil do dějin" tím, že v roce 1907 v Linci léčil matku Adolfa Hitlera. Rakovinou postižená Klara Hitlerová se uzdravit nemohla, Eduard Bloch alespoň zmírnil její utrpení.
Historik a emeritní vysokoškolský pedagog Univerzity Hradec Králové se dlouhodobě věnuje regionalistice Pardubicka, jejíž nedílnou součástí je i problematika českého fašismu v této oblasti, heydrichiáda a nezákonné procesy 50. let.
Hitlerovy tajné zbraně jsou dodnes záhadou, o níž se
vedou vleklé spory. Některé jsou zřetelným dokladem
toho, že myšlení nacistických konstruktérů se ubíralo
velmi neobvyklými cestami. Literatura faktu.
Autor zaplňuje jednu z mezer v historiografii zabývající se českými dějinami a líčí vznik, vývoj a projevy moderního antisemitismu v české společnosti na konci 19. století a zasazuje je do kontextu vzestupu evropských antisemitských hnutí.
Čtenáři se dostává do rukou první díl šestidílné ediční řady Historická sídla Středočeského kraje, podrobně mapující a dokumentující hrady, zámky a tvrze v sousedících regionech Mělnicka, Mladoboleslavska a Nymburska.
Kniha v deseti tematických oddílech seznamuje s působením Tovaryšstva Ježíšova v českých zemích a ukazuje jeho roli v jednotlivých oblastech náboženského a společenského života, vědy a umění.
Strhující příběh muže, který strávil 17 let v zahraničí pod cizí identitou a který patřil celých 13 let k nejtajnějším špionům Československa ve Velké Británii.
Kniha zpracovává jedno z největších témat českých a slovenských dějin. Nejprve zachycuje úspěšný vstup Čechů mezi moderní národy, souběžně však sleduje i rozdílné osudy Slováků.
Sbírka vznikla výběrem těch písemností, které mají prvořadý význam pro politické dějiny středověkého a raně novověkého Českého státu s četnými přesahy do blízkého i vzdáleného zahraničí.
Není žádných pochyb, že stopa Lucemburků v historii střední Evropy a Svaté říše římské je zcela nepřehlédnutelná. Knihu, navazující na autorův předchozí úspěšný titul /Konec Přemyslovců v Čechách/, doprovází na sto dobových portrétů a ilustrací.
Publikace obsahuje souhrnnou kapitolu o životě profesora Bedřicha Hrozného a jeho rozluštění chetitštiny v roce 1915, kdy se tak zasloužil o jeden z největších úspěchů české vědy.
Od konce 19. století plnil Liberec funkci centra kulturního, hospodářského i politického života Němců v ČSR. Od počátku 20. let 20. století do roku 1945 zde působila řada vlastivědných, historických, archeologických a knihovních institucí.