Výsledek pro: Praha

Od demonstrace na Národní třídě 17. listopadu do 10. prosince, kdy vznikla Vláda národního porozumění. Dění čtyřiadvaceti dnů v autentických dokumentech (článcích, prohlášeních, letácích) a ve vyprávěních novinářky Jitky Šestákové.

Zdrojem knihy je pozůstalost Franz Josefa Wünsche (*1812) obsahující cca 75 rodinných dokumentů a dokladů, doplněná z různých dostupných archivních zdrojů.

Autor zpracoval šokujících čtyřiadvacet tisíc stránek amerických vládních dokumentů, odtajněných 29. května 2021 americkým Národním bezpečnostním archivem, s nímž autor spolupracuje už řadu let.

Kniha zachycuje stručně vše nejpodstatnější, co se v Praze nachází a nejvíce upřednostňuje jedinečnost a kurioznost.

Kniha Pražské synagogy si všímá historie i nové podoby sedmi nejvýznamnějších pražských synagog. Přináší podrobný umělecko-historický popis těchto unikátních památkových objektů židovské Prahy doplněný bohatou fotografickou dokumentací.

V nové knize edice Dny, které tvořily české dějiny autor živě a barvitě líčí událost, která je obecně známá především z Vávrova filmu Jan Hus, totiž zatčení a popravu tří mladíků, kteří se „provinili“ vyrušováním při kázání v kostele.

Kniha přináší soubor studií historičky a archivářky Olgy Fejtové, které byly vydány v letech 1988–2020 v českých i zahraničních periodikách a souborných dílech a jež se tematicky zaměřují na různé aspekty dějin měst a jejich elit v raném novověku.

Hrabal to řekl za všechny: Praha má pro každý den zázrak.

Novinář Mark Baker měl možnost sledovat poslední roky komunistického režimu, listopadovou revoluci a počátky nového systému zblízka – a zažil věci, které jsou dnes stěží představitelné.

František Šmahel se začal systematicky věnovat dějinám Tábora na konci 70. let 20. století. Jeho původně zamýšlená revize dosavadních poznatků vyústila ve zcela nový, systematický průzkum dějin husitského Tábora.

Sedmero příspěvků nahlíží na osudy knihtisku v zemích Koruny české od konce 60. let 15. století.

Knihu tvoří soubor čtyř deníků, které našli přátelé po svých pradědech. Rozhodli jsme se ji vydat ke 100. výročí vzniku Československa. Jak nejlépe si připomenout toto výročí než skrze živé vzpomínky těch, kteří se zúčastnili bojů světové války.

Obsáhlé kolektivní dílo, na jehož přípravě se podílela řada domácích i zahraničních odborníků, právních i obecných historiků, zevrubně mapuje vývoj československého práva a československé právní vědy v meziválečném období.

Na rozdíl od dřívějších knížek o pravěku českých zemí se autor soustřeďuje na vztahy našeho pravěku k jiným částem Evropy a Středomoří, pokouší se je osvětlit v širším kontextu.

Ve své knize vzpomíná Ladislav Melíšek na svou dramatickou cestu do zahraničního odboje, která vedla přes Slovensko, Maďarsko do Jugoslávie, odkud pak pokračoval do Palestiny, ...

Monografie zodpovídá otázku, do jaké míry (a zda vůbec) se podíleli představení městských cechů – cechmistři, na politickém a správním životě pražských měst v 16.–18. století. Kniha je rozdělena do dvou částí – textové a přehledové (tabulky).

Dne 1. června 1953 vstoupilo do stávky několik významných pražských průmyslových podniků v čele s tehdejším mamutím strojírenským a hutním koncernem ČKD Stalingrad.

Korektorova akta doplňují trojici řad již z větší části vydaných úředních knih pražského arcibiskupství (Libri confirmationum, Libri erectionum, Acta iudiciaria) a jsou tak významným a jedinečným pramenem pro poznání (nejen) církevních dějin.

Kniha Zápisy ze schůzí československé vlády v Londýně (1940-1941), přibližující činnost vedení československého exilu, je poctou boji za národní svrchovanost a státní samostatnost během druhé světové války.

V nejnovější biografii českého krále a římsko-německého císaře Karla IV. autor pojímá 14. století jako dramatické období, plné politických a hospodářských krizí, kulturního neklidu a hledání nového funkčního způsobu správy římsko-německé říše.