Výsledek pro: Praha

Arno Pařík, největším znalec Jilovského tvorby, ji přehledně propojil do tematických kapitol, rozsáhlý obrazový doprovod je sumou toho nejlepšího z jeho díla.

Knihu tvoří úvodní studie a kritická edice korespondence z let 1924–1967 dvou významných geologů střední Evropy, Waleryho Goetela z Krakova a Radima Kettnera z Prahy.

Kniha je první ucelenou biografií, která objektivně zkoumá mimořádný životní příběh armádního generála Jana Syrového.

Známý publicista B. Svoboda s pomocí materiálu soustředěného zesnulým církevním historikem J. V. Polcem se ujal tohoto úkolu a souvisle vylíčil život statečného českého kardinála od jeho mladosti v Plzni, přes studia v Římě, učitelskou činnost v Praze, věznění v německých koncentrácích až po jeho činnost v roli pražského arcibiskupa a českého primase.

Václav Táborský (ročník 1928) je profesí český filmař, dokumentarista, režisér, scénárista, pedagog... Od roku 1968 žije v Kanadě a do rodné země se pravidelně vrací. Je to nestor filmového řemesla a v úctyhodném věku 95 let pokřtí v Praze na podzim

Práce jako poslání i srdeční záležitost. Rozhovor se světově uznávaným dětským kardiologem.

Monografická kniha Nic k zahození přináší dosud nejširší průřez tvorbou Jiřího Šalamouna s přihlédnutím k vzájemným inspiracím a impulsům mezi ilustrací, grafikou a filmem.

Píše se 17. květen 1945. Koná se slavnostní přehlídka Svobodovy jednotky. Defilé Prahou směřuje z Václavského na Staroměstské náměstí. Přihlíží i prezident Edvard Beneš.

Publikace vychází u příležitosti výstavy Tříbení konané v Galerii hlavního města Prahy v Colloredo-Mansfeldském paláci (4. 11. 2020—7. 3. 2021).

Život Mikuláše Teicha byl dlouhý doslova jako jedno století. Narodil se ještě za Rakouska-Uherska a vyrůstal v masarykovském Československu, které nikdy nepřestal obdivovat. Přesto republiku dvakrát opustil.

Korespondence českého historika, novináře a politika Josefa Kalouska (1838–1915), dochovaná v nemalém množství v jeho osobním fondu, uloženém v Archivu Národního muzea v Praze, je odrazem rozsáhlých vědeckých, pedagogických a publikačních aktivit.

Brněnský rodák Oskar Spielmann (1901–1974) patřil k významným, dnes pohříchu zapomenutým česko- německým malířům židovského původu.

Majitelé klíčů byla divadelní hra Milana Kundery, která měla premiéru roku 1962 v Praze a její děj se odehrál během půldruhé hodiny jednoho nedělního rána. Děj vzpomínkové knihy psychiatra se oproti tomu odehrává během dlouhých šesti desítek let.

Kniha Očima Franze Kafky: Mezi obrazem a jazykem mapuje zájem spisovatele Franze Kafky o výtvarné umění a vizuální kulturu jeho doby. Představuje různorodé obrazy, které určovaly Kafkovu každodenní vizuální zkušenost v rodné Praze.

Od Postřižin po fotbalové mistrovství světa. Zpět do roku 1974! Rok 1974 si v Československu dával tak trochu oddech, přesto se ale děly zajímavé věci: narodilo se nejvíc dětí v historii státu, v Praze začalo jezdit metro a Bohumil Hrabal vydal samizdatem Postřižiny.

Výpravná publikace mapující přátelský vztah dvou výrazných osobností. Prvního ledna roku 1990 pozval Václav Havel jako nově zvolený prezident do Prahy kromě papeže Jana Pavla II. a Rolling Stones také dalajlamu.

Profesor Pavel Pafko letos oslavil pětaosmdesátiny a za pár měsíců šedesát let v témže zaměstnání, totiž jako břišní a hrudní chirurg III. chirurgické kliniky 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze.

Z přehlídkových mol do satelitu za Prahou – a následně k sobě samé. Tenhle upřímný deník plný humoru, rozhovorů a drobných i velkých životních zápasů sleduje cestu modelky a zpěvačky Ivy Frühlingové ke zdravějšímu tělu a spokojenější hlavě.

Berta Suttnerová (Bertha von Suttner, 1843–1914), se narodila v Praze (tehdejším Rakouském císařství) jako komtesa Bertha Sophia Felicita Kinsky. V roce 1905 obdržela Berta Suttnerová jako první žena Nobelovu cenu za mír.