Výběr autorových fejetonů, které se věnují známým i neznámým lidem, s nimiž se autor stýkal, rodičům, dětství, rodné Praze, soukromí vlastní rodiny, všedním i nevšedním věcem a situacím.
Dva přátelé, Michael a Ludvík, filosofující povaleči současnosti, žijí dvojí život. Dělají si, co chtějí, jsou bezstarostní, do zaměstnání chodí jen naoko. Stojí na prahu čtyřicítky a ještě v tomto věku se o ně starají rodiče.
Technici, dělníci a funkcionáři technické správy podniku Pražské komunikace v románovém prožívání přelomu let 1989 a 1990 v Praze. Jejich očima vidíme postupný a překotný přerod společnosti, spolu s nimi prožíváme vypjaté situace...
Jan Vítek se nebojí psát o svých pochybeních a omylech, s notnou dávkou sebeironie a nadhledu nad sebou samým.Jjinošská léta v domovské Křemži, hedonistický život novináře v Praze, práce v Dozorčí komisi neutrálních států v poválečné Koreji...
Vyzrálá prvotina mladého moravského prozaika žijícího v Praze. Soubor pěti kratších a jedné delší povídky. Autor píše tak, jak se v Čechách obvykle nepíše, styl nového nového románu mu není cizí a francouzská lehkost stylu taktéž.
Zřejmě nejznámější román Gustava Meyrinka prosycený kouzlem staré Prahy a přitažlivou mystikou pražského židovského ghetta. Zde ovšem nenajdete onu klasickou pověst o hliněném muži, jehož čarovnou formulí oživoval rabi Löw.
Přichází Čas zabíjení a Čas umírání, přesně jak to prorokoval černokněžník Orichalkian. Vévodstvím Barro prošel mor, Arkastie stojí na prahu občanské války a Gordonovu zemi ovládli neznámí dobyvatelé. Skutečná válka však ještě nezačala.
Drsný příběh, odehrávající se převážně pod klenbou matičky Prahy, je plný nečekaných zvratů. Lásky, nenávisti, touhy, ale i odříkání, v němž nechybí sebezpytování a jen postupné nacházení sama sebe i vnitřní pohled až na samé dno vlastní duše.
Autor putoval z Prahy do Santiaga de Compostela po etapách v letech 1991 – 1996; byl jedním z prvních Čechů, kteří se na tuto pouť vydali po otevření hranic. II. díl pojednává o pouti z Le Puy do Santiaga a na konec světa, vykonané v letech 1993-96.
"Včera tam ještě nebyl. Jen prázdné, špinavé výlohy. Dnes, s úderem deváté, se tu objevil. Aranžérka pověsila do výlohy velký plakát a nad vchodem se rozsvítil neonový nápis: Rychle a bezbolestně. Nic víc. Nový obchod na pěší zóně v Praze.
Práce zachycuje biografii německého chirurga Josefa Hohlbauma, který působil v meziválečném období na universitě v Lipsku a během války na Německé Karlově Universitě v Praze. Zde se účastnil i operace R. Heydricha.
Román Vladimíra Poštulky spojuje zdánlivě nesouvisející roviny vyprávění, které se proplétají, doplňují a vzájemně nasvěcují. Sledujeme příběh kuchaře a posléze známého textaře Evžena, jeho dětství a dospívání v hornické Ostravě padesátých let.
Knihu doplňuje téměř sto dvacet dobových vyobrazení, starých rytin, iluminací z nejrůznějších kronik a kodexů, vedut, map, stavebních plánů, portrétů, fotografií nejrůznějších rukopisů i staveb, pečetí, soch či náhrobků.
Ukrajinská autorka, nyní žijící v Praze, mezi klasické pohádkové postavy, jakými jsou rusalky, víly, skřítkové, vodník, čerti, drak i méně častí vlkodlaci a polednice, zakomponovala a barvitě vykreslila bytosti vycházející ze slovanské démonologie.
Kniha Marie Zimmermannové je věnována odbornému dílu Josefa Hronka (1890-1954), řádného profesora katechetiky a pedagogiky na Římskokatolické cyrilometodějské fakultě v Praze.
Konstruktér Václav Pauer v úvodu knihy vzpomíná na svoji nedobrovolnou praxi v plzeňské Škodovce, kde byl za války totálně nasazen, na studia na ČVUT v Praze, i jeho působení jako asistenta na Vysoké škole strojní a elektrotechnické v Plzni.
Do domu za Prahou je povolána policie k případu sebevraždy ženy. Po prvním ohledání padne zjištění, že se jedná o Kláru Markovič, studentskou lásku kapitána Pavla Hradeckého.