Kniha je určena široké veřejnosti, zejména však těm, kdo právě hledají životního partnera. Cílem knihy je ukázat čtenářům, jak jinak se ještě mohou podívat na otázky kolem seznamování.
Knižní rozhovor Petra Žantovského s Yektou Uzunoglu, dokončený na podzim 2007, je strhující, zároveň však i tristní a šokující výpovědí o tom, kde se nachází česká společnost téměř dvacet let po sametové revoluci.
Tato publikace přináší ty nejdůležitější uměnovědné postřehy a rozbory, jež byly vysloveny či otištěny v souvislosti s první větší výstavní retrospektivou umělkyně v roudnické galerii na přelomu let 2005 a 2006.
Sbírka se hlásí k proudu empirické poezie, je ovlivněna poezií Petra Borkovce a Jana Skácela. Jednotlivé básně většinou představují jeden obraz, jednu metaforu, hledají svoji sílu v rázné jednoduchosti.
Kniha je bláznivou fraškou, karikaturou míst (především Prahy), doby a lidských charakterů, ale i vážným pojednáním o tom, co znamená pocházet ze státu, který se rozpadl, jaké to je být rozerván mezi dvěma kulturami, jaké to je být přistěhovalcem.
Devátý svazek současné africké dramatiky, který vychází v edici Současná hra. Hlavní postavou hry je mladá černoška, která se jednoho dne objeví ve francouzském přístavu Nantes.
Město a jeho lampy i jiné bytosti na obrazech, grafikách, v bronzech, železných plastikách a v textech Viktora Karlíka. Kniha prací z let 1990-2010 s úvodní esejí Pavly Pečinkové a v grafické úpravě Luboše Drtiny.
Strhující dokument o excesech, kterých se dopouštěly tzv. Rudé gardy na Němcích po osvobození v roce 1945. Kniha je ekvivalentem stejnojmenného televizního dokumentu České televize. Součástí knihy je DVD se záznamem masakru na Bořislavce.
Anglická verze publikace, která souhrnně představuje bohatství uměleckých památek vzniklých v českých zemích v 1. polovině 19. století a odrážejících osobitý umělecký, ideový a hodnotový proud, který bývá tradičně označován pojmem biedermeier.
Marie Majerová (1882-1967) je známá jako prozaička ženských osudů a autorka románů se sociální tematikou Siréna a Havířská balada. Vrcholem jejího díla je však mnohem spíše román Přehrada, který poprvé vyšel roku 1932 a který vysoce ocenil F. X. Šalda.