Čtenář získá představu o tom, jak napsat případovou studii, jak zkoumat politický diskurz, co nabízí institucionální etnografie, jak využít výzkum biografie aj.
Cyklus portrétů dvaasedmdesáti významných českých osobností, jejichž jména jsou zlatým písmem vytesána pod okny Národního muzea v Praze, vychází ze stejnojmenného televizního seriálu.
Ať už se děj autobiografické prvotiny scenáristy populárního sitcomu Comeback odehrává zrovna v Praze nebo v exotickém Nepálu, téma se nemění; kniha pojednává o věcech, které řeší s vypětím všech sil každý třicátník.
Kniha je souborem sedmi příspěvků od Dagmar Blümlové, Václava Cílka, Anny Hogenové, Petra Juřiny, Michala Kohouta, Karla Stibrala a Jiřího Zemánka, jež zazněly na stejnojmenné konferenci konané 12. května 2012 v Praze.
Soubor textů, které se v rámci 600. výročí upálení Jana Husa v Kostnici zaměřují na ohlas jeho učení a celého husitského hnutí v kultuře 15. věku, ale i následujících staletí.
Román se odehrává v průběhu tří let mezi atentátem na říšského
protektora Reinharda Heydricha v květnu 1942 a koncem války v květnu 1945, tak jak tu dobu prožíval v malém městě Jirka Halada, chlapec na prahu dospívání, se svými kamarády.
Detektiv Miko Syrový je požádán svou dávnou
přítelkyní, zda by se nemohl pokusit najít jejího
nezvěstného bratra. Už tak nelehký úkol se ještě
víc zkomplikuje ve chvíli, kdy je za hranicemi Prahy
řekou vyplaveno ubité tělo.
Ottova encyklopedie Zvěř je mimořádné dílo předních českých zoologů, myslivců a fotografů, které vzniklo ve spolupráci s Fakultou lesnickou a dřevařskou České zemědělské univerzity v Praze.
Publikace přináší devatenáct studií, v nichž autor analyzoval problémy moderní české a částečně též světové historiografie v širokém časovém záběru od počátku 19. až na práh 21. století.
Moravské pohádky Matěje Mikšíčka jsou jedněmi z prvních sebraných pohádek na území Moravy, které postupně vycházely od roku 1843. Toto upravené vydání vychází z edice vydané mezi lety 1926 a 1928 nakladatelstvím I. L. Kober v Praze.
První světová válka na dlouhá léta rozdělila manžele Hanu a Edvarda Benešovy. Ona o svém životě za války sepsala krátké, ale zajímavé svědectví, které je kontrastním pandánem k poznámkám jejího manžela.
Práce pojednávající o talentovaném královéhradeckém architektu Vladimíru Fultnerovi (1887-1918) představuje cenný příspěvek do materiálové a analytické báze pro výzkum dějin moderní české architektury na počátku 20. století.
Proč Karlovi IV. říkali Otec vlasti? Co všechno pro Čechy udělal? Proč měl čtyři manželky? Skutečně nesměly ženy na hrad Karlštejn? Proč se hradbám kolem Prahy říká Hladová zeď? A jak to bylo s vejci při stavbě Karlova mostu?
V předkládané monografii se naši přední odborníci na prevenci, léčbu i
výzkum psychotických onemocnění zaměřují na teoretické i praktické
informace o příčinách, průběhu, prevenci, léčbě a rehabilitaci schizofrenních onemocnění.
Jak proměnila první světová válka každodenní život statisíců dělníků v českých továrnách?
Kniha sleduje tyto a podobné otázky ve čtyřech základních sférách válečného dělnického života...