Američan žijící v Praze popisuje své české zážitky - o běžných věcech - o taxi, houbách, šunkoflecích, pivech, jak jednat na úřadech.... ne dost dobrou češtinou - jenže jazykem vtipným a pohledem odlehčeným, výsledkem je pak milá kniha.
Velká monografie Michaela Rittsteina, jednoho z předních českých malířů střední generace, někdejšího spoluzakladatele Volného seskupení 12/15, člena SVU Mánes, v posledních letech vedoucího pedagoga ateliéru malby AVU v Praze.
Patnáctiletá židovská dívka z Prahy si začala psát deník koncem listopadu 1939 a pokračovala až do prosince roku 1940. Deník obráží její vnímání světa, zachycuje atmosféru po likvidaci Československa, zejména narůstající pocit stísněnosti a ohrožení.
Povídky v této sbírce shrnují hororové a strašidelné příběhy, které Robert E. Howard napsal v letech 1925-1932, tedy od počátku své tvorby až na práh třicátých let, kdy se stal jedním z nejoblíbenějších autorů amerických magazínů věnujících se fantastice.
Životní příběh svobodomyslné dívky, která opustila v sedmdesátých letech šedivý svět úřednické Prahy a později, se svým partnerem „kovbojem“ Joem, i komunistické Československo, aby nalezla svůj další osud v širokých obzorech Kanady.
Soupisový katalog představuje početně nejrozsáhlejší a strukturálně nejucelenější fond starého evropského umění ve sbírkách Národní galerie v Praze - soubor holandského malířství 17. a 18. století (581 děl).
Sedm hrdinů knihy žije a pracuje v Praze. Vypadá to, že povahou, věkem, povoláním, ale také životním stylem a sny jsou každý úplně jiný. Přesto je spojuje tentýž problém - neúspěšné hledání partnera.
Unikátní fotografická kniha, jež byla vydána u příležitosti 15 let soutěže a výstav Czech Press Photo konaných pod záštitou prezidenta České republiky a primátora Prahy.
Věrné barevné faksimile proslulého pozdně středověkého iluminovaného rukopisu z konce 15. století, jehož originál se nalézá ve sbírce rukopisů Knihovny Národního muzea v Praze.
Příběh, na jehož počátku je nalezena mrtvá harémová dívka, nás zavádí do Istanbulu třicátých let devatenáctého století, do časů, v nichž se osmanská říše ocitá na prahu nové doby.
Když se Calla vrací zpátky do Toronta, není si vůbec jistá, jestli Jonaha, do kterého se na Aljašce tak bláznivě zamilovala, ještě někdy uvidí. Jednoho dne se však Jonah nečekaně objeví na prahu jejího domu a navrhne jí, aby se vrátila.
Rozkročení mezi Jizerkami, Prahou a Blízkým východem. Zvenku tak rozdílné, uvnitř tak podobné. Na oběd znojemská a kolínka. Noc prosedět s pepsi v ruce na obrubníku a myslet takbir. Domov je místo? Lidé? Historie? Víra?
Vojtěch Štěpán (nar. 1997 v Praze) se stal v roce 2022 laureátem 50. ročníku Literární soutěže Františka Halase. A jeho básnickým debutem Vlčencům na setměnou míhají se taje. Jakub Berlin. Hořec Vratič. Šifra Olbracht. Dybbuk. Holohloh. Bestie.
Detektiv Miko Syrový je požádán svou dávnou
přítelkyní, zda by se nemohl pokusit najít jejího
nezvěstného bratra. Už tak nelehký úkol se ještě
víc zkomplikuje ve chvíli, kdy je za hranicemi Prahy
řekou vyplaveno ubité tělo.
Ottova encyklopedie Zvěř je mimořádné dílo předních českých zoologů, myslivců a fotografů, které vzniklo ve spolupráci s Fakultou lesnickou a dřevařskou České zemědělské univerzity v Praze.
Proč Karlovi IV. říkali Otec vlasti? Co všechno pro Čechy udělal? Proč měl čtyři manželky? Skutečně nesměly ženy na hrad Karlštejn? Proč se hradbám kolem Prahy říká Hladová zeď? A jak to bylo s vejci při stavbě Karlova mostu?