Po předchozí publikaci věnované osadám a vesnicím na levém břehu Vltavy překračuje edice Zmizelá Praha řeku, aby slovem a zejména obrazem pojednala šest desítek lokalit jako Ďáblice, Háje, Hloubětín, Hostivař, Hrdlořezy, Chodov, Kobylisy, Michle aj.
Povídková antologie na téma: Jaké bylo hlavní město zkraje devatenáctého století a jaké je dnes. Jak se měnilo v překotném běhu dějin. Z jakých úhlů kdo Prahu portrétoval: oknem salonu, z ulice, v centru, na periferii.
Pevnou součástí tisíciletého vývoje české metropole je rovněž formování pražských zahrad a parků – palácových, hradních, klášterních, soukromých i veřejných.
Fotografická publikace od celé plejády fotografů s úvodní esejí Viktora Šlajchrta názorně dokládá na mnoha historických a současných snímcích nejrůznějších pražských lokalit, jak se naše hlavní město během posledních sedmnácti let změnilo a stále mění.
Tato knížka představuje nejkrásnější místa a zákoutí našeho hlavního města – stověžaté Prahy. Navštívíte zde Karlův most a pokocháte se výhledem na Pražský hrad.
Kniha je nejen cenným svědectvím o proměně našeho hlavního města, ale také návodem, jak číst fotografie takovým způsobem, abychom slyšeli poutavé příběhy, jež nám vyprávějí.
8., aktualizované vydání zobrazuje území rozšířeného centra Prahy v měřítku 1:12 500, které zaručuje perfektní čitelnost a orientaci. Obsahově je mapa zaměřena na pražské památky, které jsou stručně popsány v pěti jazycích -česky, anglicky, německy..
Poznámkový kalendář s nejznámějšími lokalitami v Praze obsahuje osmijazyčné kalendárium od září 2025 do prosince 2026, měsíční fáze a prostor pro poznámky na každý den.
Autorka na příkladu úřední statistiky, komunální politiky, intelektuální veřejnosti a populární kultury zkoumá, jak Pražané vytvářeli, vyjednávali i překračovali vlastní skupinové představy i obrazy jiných.
Autorka zachytila svým fotoaparátem převratné politické události roku 1989. Díky jejím černobílým fotografiím si můžeme připomenout mimo jiné dnes již pozapomenutou dějinnou „epizodu“, kdy občané východního Německa prchali přes pražskou ambasádu.
Ve svých svěžích vzpomínkách se spisovatelka Jindra Tichá (85) vrací k československé realitě padesátých a šedesátých let, k cestě do anglického exilu na počátku husákovské normalizace, k následující plavbě k protinožcům aj.
Nikdy jsme nebyli úplně standardní žižkovská rodina. Vítejte v mámině bytě 4. kategorie, který byl všem otevřen dokořán. Útočiště u nás nacházeli různí básníci, šílenci, muzikanti, opilci, hledači smyslu života či samozvaní proroci.
Dvacet devět odborných textů vztahujících se k vývoji obrazu Jana Husa od jeho počátků až do 21. století v mnoha jeho podobách, a to jak v historické literatuře, beletrii, výtvarném umění i hudbě.
V pátek 11. března 1988 se v pražské Sportovní hale odehrál malý zázrak. První československý koncert kapely Depeche Mode je považovaný za jednu z nejzásadnějších hudebních událostí 80. let.
