Kniha přináší širšímu čtenářskému publiku vůbec poprvé archivní dokumenty a dopisy, jež se váží bezprostředně k pobytu Františka Palackého a jeho ženy Terezie na zámku v Lobkovicích (Neratovicích).
František Jan Vavák (1741-1816) byl největší z českých selských písmáků. Bez školního vzdělání samostudiem dosáhl značného kulturního rozhledu. V první buditelské generaci se uplatnil jako autodidaktický kronikář, veršovec, hudebník, zeměměřič ...
Benediktinskému klášteru v Praze Na Slovanech s chrámem Panny Marie a sv. Jeronýma – jedné z prvořadých památek české gotiky – nebyla dosud věnována žádná samostatná uměleckohistorická monografie. Autoři sledují jeho vývoj od založení do současnosti.
Text i výběr vzácných obrazových dokumentů od historika a teoretika umění, výtvarníka a faleristy Zbyňka M. Dudy (1951) vznikal desetiletí a je bohatě ilustrován.
Edice francouzsko-německého deníku Ferdinanda ze Schwarzenberku (1652–1703) z let 1686–1688 a 1696–1697 nabízí unikátní písemné svědectví o každodenním životě u císařského dvora v poslední třetině 17. století.
Ve své studii se francouzský filozof Michel de Certeau zabývá vztahem mezi dějinami a psaním. Upozorňuje, že již pojem historiografie, tedy česky dějepisectví, je vnitřně protikladný, protože spojuje skutečnost a její vylíčení.
První moderní monografie věnovaná jedné z nejcennějších
památek české středověké kultury se skládá
ze dvou svazků. V prvním z nich představují Liber
viaticus studie předních historiků a kunsthistoriků,
druhý svazek obsahuje zmenšenou reprodukci
