Nový český překlad proto přináší úplnou pozůstalost z let 1885–1889 v prověřeném znění kritického vydání a zároveň ji opatřuje aparátem (původním obsahem Vůle k moci s čísly aforismů a konkordancí mezi Vůlí k moci a kritickým vydáním), ...
Nový český překlad proto přináší úplnou pozůstalost z let 1885–1889 v prověřeném znění kritického vydání a zároveň ji opatřuje aparátem (původním obsahem Vůle k moci s čísly aforismů a konkordancí mezi Vůlí k moci a kritickým vydáním), ...
Dogmaticko-filosofický traktát, opřený o skvělou znalost východní i západní tradice, je provokující výzvou ke kvalifikovanému oboustrannému ekumenickému dialogu.
Doposud stále žijící spoluzakladatel slavné Nouvelle théologie se podrobně zamýšlí nad teo-logickým odkazem diskutované osobnosti Teilharda de Chardin.
Toto Hegelovo obsahově velmi bohaté dílo vešlo do kultury 19. a 20. století zejména skvělými rozbory antropogeneze a intersubjektivity, stejně jako filosofickým výkladem některých klíčových etap lidských dějin.
Doposud nejvýznamnější a nejdiskutovanější kniha birminghamského profesora církevních dějin, která mapuje vývoj církví a náboženských skupin od revoluce 1848 až po začátek první světové války.
Kniha připravená k 175. výročí narození Tomáše G. Masaryka navazuje na jeho ideové dílo a na bestseller polskoamerické historičky a novinářky Anne Applebaumové Soumrak demokracie....
ŽIDOVSKÁ ROČENKA 5786
Židovská ročenka 5786 (2025/2026) se tentokrát skládá z deseti příspěvků. První v pořadí jsou Dvě bajky o stvoření světa Sebastiana Vassalliho.
Může se fenomenologická filosofie zabývat otázkou spásy v křesťanském smyslu? A pokud ano, pak jakým způsobem? Jaký je smysl bytí Já a jak vymezit subjektivitu?
„Hegel a pruský stát si postupně vyšli vstříc.“ Podrobný, ale přitom jiskřivý a interpretačně svébytný rozbor tohoto vztahu, který ve své disertaci Hegel a stát podal teprve šestadvacetiletý komentátor Franz Rosenzweig (1886–1929).
Sborník kolokvia, uspořádaného Výzkumným střediskem pro dějiny střední Evropy a CDK na půdě Filosofické fakulty MU v listopadu roku 2006, jehož cílem bylo zmapování bádání o sekularizaci v Čechách a na Moravě a vytýčení badatelských priorit.
František (nar. 1936) je známý svou skromností, jako kardinál žil v malém bytě, sám si vařil a jezdil městskou dopravou. Aby dostál svému přesvědčení, světil svátky v chudých čtvrtích nebo v nemocnicích...
