Autorka ukazuje logickou jednotu Teilhardova díla, vykládá podrobně všechny hlavní pojmy jeho teorie a používá jeho dílo jako celek včetně nepublikovaných dopisů, což je ojedinělé i v mezinárodním kontextu teilhardovských studií.
V první části třetího svazku dějin politického myšlení je podán filosoficko-historický výklad politického myšlení od humanismu a renesance po proudy ve francouzském osvícenství.
Francouzská epistemologie představuje v rámci filosofie vědy zcela svébytnou myšlenkovou linii, k jejímž nejvýznamnějším autorům náleží Gaston Bachelard se svou teorií epistemologických zlomů, Georges Canguilhem se svými dějinami vědeckých pojm, ...
Dogmaticko-filosofický traktát, opřený o skvělou znalost východní i západní tradice, je provokující výzvou ke kvalifikovanému oboustrannému ekumenickému dialogu.
Toto Hegelovo obsahově velmi bohaté dílo vešlo do kultury 19. a 20. století zejména skvělými rozbory antropogeneze a intersubjektivity, stejně jako filosofickým výkladem některých klíčových etap lidských dějin.
Může se fenomenologická filosofie zabývat otázkou spásy v křesťanském smyslu? A pokud ano, pak jakým způsobem? Jaký je smysl bytí Já a jak vymezit subjektivitu?
V současné době se u nás fenomén "Suárez" čím dál více dostává do popředí filosofického badatelského zájmu. Cílem této publikace je předložit čtenáři přehled podrobnější a systematičtější než většina dosavadních bio-bibliografických pojednání.
Kdo je – nebo kdo může být – v dnešní době autorita? Nemám na mysli autoritu mravní, ale někoho, kdo je schopen zásadní reflexe našeho místa ve světě, kdo dokáže nahlédnout skutečnou duchovní situaci doby na pozadí uplynuvších staletí.
Kniha Na okraji útesu představuje soubor dvanácti esejů, ve kterých autor diskutuje či polemizuje se současným pojetím historiografie, především francouzské.
Druhý svazek třetí části tematického souboru fenomenologických spisů Jana Patočky, tedy druhý svazek textů k fenomenologii, které autor nepublikoval, obsahuje studie, náčrty přednášek, přípravné poznámky ...
Ve své studii se francouzský filozof Michel de Certeau zabývá vztahem mezi dějinami a psaním. Upozorňuje, že již pojem historiografie, tedy česky dějepisectví, je vnitřně protikladný, protože spojuje skutečnost a její vylíčení.
Pod názvem „Duchovní energie“ slavný francouzský filosof a nositel Nobelovy ceny za literaturu Henri Bergson shrnul na žádost přátel sedm svých psychologických a filosofických studií.
Francouzský filosof a historik Alain Besançon nabízí bilanci a syntézu svého více než půlstoletí trvajícího zájmu o Rusko a sovětský komunismus. Zároveň podrobuje kritice naivní a ahistorické názory francouzského intelektuálního milieu na tuto zem.
Manifest za filosofii byl v době svého vzniku (1989) ojedinělým pokusem o nalezení takové formy myšlení, která by umožnila zajít o krok dál za horizont, do nějž filosofii uzavírají dominantní myšlenkové proudy 20. století.
