Jehúovi tovaryši tvoří další díl trilogie zachycující Velkou francouzskou revoluci a Bonapartův nástup k moci. Napínavý a dramatický děj se odehrává v době nesmírně bouřlivé, kdy se v dosud rozbolavěné a krví přesycené Francii rodí nový politický styl.
Objevujte krásy a vůně Paříže, od podzemních kanálů, přes zapadlé uličky až po luxusní francouzské restaurace. Seznamte se s celou řadou postav, od Remyho mladšího bratra Emilka až po kuchtíka Linguinyho a úlisného šéfkuchaře Šprclíka.
Šedesátá léta 19. století – doba prvního rozběhu emancipačního hnutí i vyhlášení dogmatu o papežské neomylnosti, doba války prusko-francouzské, krachu na vídeňské burze a bourání pražských městských hradeb – promítají se ve druhém díle Neffovy trilogie.
Román z Londýna a Paříže ve vzrušených letech Velké francouzské revoluce, která stejně jako jakýkoliv jiný dějinný zvrat za sebou kromě vítězství nových myšlenek zanechala potrestané viníky, ale i nevinné oběti.
Jakmile mladá Američanka vložila do úst první sousto šťavnatého bifteku provoněného pepřovou omáčkou, rozhodla se hodit všechno za hlavu a začít nový život městě na světě, po boku „mimozemšťana“ s podivným jménem.
Tento Vianův krátký román, napodobující americkou drsnou školu, vyšel poprvé v roce 1946 a stal se kultovní četbou tehdejší mladé francouzské generace. Kniha, psaná úsporným stylem amerických detektivek, je plná erotiky i brutálních scén.
Jméno Julien Gracq zůstávalo až do roku 1951 pro naprosto drtivou většinu francouzských čtenářů něčím zcela neznámým, byť ho v té době je bylo možné nalézt na titulní straně již šesti vydaných publikací.
Román o osudu a láskách české malířky a grafičky Zdenky Braunerové Zdenka Braunerová byla žena energická, bojovná, zároveň však citově křehká a snadno zranitelná, jejíž půvab, osobitost a duchaplnost přitahovaly zájem lidí kolem ní.
Válečná drama. Strhující kniha už vyšla ve Španělsku ve 40 vydáních a byla přeložena do všech světových jazyků. David Trueba podle ní natočil film, uvedený na filmovém festivalu v Cannes 2003.
Satira a zemitý galský humor, to je hlavní charakteristika Rozmarných povídek, které klasik světové literatury Honoré de Balzac napsal, aby reagoval na výtky literární kritiky, že nemá styl.
Vypravěčem debutového románu je čtrnáctiletý Saša, který pochází z bohaté rodiny, vyrostl v dobré pařížské čtvrti a chodí do 3. ročníku lycea: prožívá věk, kdy se hraje o všechno, kdy člověk neví, k čemu tu je a co by chtěl dělat.