Publikace obsahuje popis a historii více než 60 skláren, které v minulých staletích pracovaly na území Českého lesa a přilehlém území Domažlicka a Tachovska.
Kronika města České Lípy, kterou na přelomu 16. a 17. století sepsal písař pekařského cechu Hans Kriesche. Kronika, dnes uložená ve sbírkách Knihovna Národního muzea, zahrnuje dějiny města od počátků až do roku 1621.
Při příležitosti 70. výročí vypuknutí druhé světové války uspořádal Ústav pro studium totalitních režimů sympozium nazvané "Válečný prožitek české společnosti v konfrontaci s nacistickou okupací". Tento sborník je jeho výsledkem.
Svazek 29 je věnován Novému Bydžovu, mezi českými městy známému unikátně dochovaným pravidelným půdorysem (tzv. malý a velký čtverec) z počátku 14. století.
Svazek edice Česká historie pojednává o 13. století, podle mínění většiny historiků o době, která nejvíce přeměnila tvářnost, fyzickou i duchovní, naší země.
Josef Němec prožil zajímavý život, dostal se do centra pozornosti státních úřadů a jako "ultra-Čech" figuroval mezi těmi, kteří se po revoluci 1848/1849 dostali pod státní dohled.
Publikace Ladislava Josefa Berana pojednává o česko německých vztazích mezi lety 1918 až 1938. Autor podrobně analyzuje projevy, dokumenty, smlouvy, stanoviska a reakce politických reprezentací jednotlivých stran.
Sborník z mezinárodního mezioborového sympozia „Na rozhraní kultur: případ Paula/Pavla Eisnera" je věnován pražskému překladateli, publicistovi a literárnímu kritikovi Pavlu Eisnerovi a problematice kulturní výměny ve střední Evropě.
Slovníkem spisovatelů Království českého Scriptores Regni Bohemiae, jehož autorem byl moravský zemský úředník, historik a sběratel Johann Peter Cerroni (1753–1826)...
Paralelní česko-německá kniha cestovních deníků mladého Karla Krameria (jednoho ze synů známého obrozenského nakladatele a novináře Václava Matěje Krameria), zachycuje jeho prázdninové cesty po Čechách.
Předkládaný sborník představuje tendence a výsledky novější odborné diskuze o kulturách vzpomínání ve třech státech středovýchodní Evropy - v České republice, na Slovensku a ve Spolkové republice Německo.
Autor knihy v úvodu seznamuje s dějinami Řádu německých rytířů a v dalším textu se pak soustřeďuje na působení řádu v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, a to od počátku do konce 20. století.
Do nedávné doby opomíjená historie útěků a vyhánění Čechů, Židů a německých antifašistů z česko-moravsko-slezského pohraničí Československa stále přináší řadu otázek, které jsou předmětem veřejných diskuzí i odborných polemik.
Autor v knize sleduje vznik a vývoj myšlenky nuceného přesídlení německého obyvatelstva z Československa a Polska až po její provedení po skončení druhé světové války.
