Významný německý kancléř poválečné Evropy vzpomíná na prožitá léta, sděluje své zkušenosti z politické kariéry, vypráví o lidech, kteří ho provázeli na cestě životem.
Jaký byl obraz Čechů v německých textech 19. a 20. století, kdy byly české země oblíbené, někdy dokonce uctívané jako „srdce Germánie“? Odpověď nabízí antologie 160 dokumentů z historicko-politické literatury.
Vědecký katalog připravený k výstavě Československo v Orientu: Orient v Československu 1918–1938 seznamuje čtenáře s československým kulturním a hospodářským pronikáním do Orientu v době První republiky.
Kniha předních českých historiků a publicistů, svého
druhu první, přináší medailony mužů, kteří stáli v čele
Československé republiky, a navazuje tak na úspěšný titul
Čeští králové (Paseka 2009).
Mnichovská dohoda patří k nejstudovanějším otázkám a problémům československých dějin. Kniha známého německého historika Detlefa Brandese na její prehistorii nahlíží očima obyčejných sudetských Němců.
Kniha amerického historika Richarda DiNarda je zaměřena na rozbor německé schopnosti vést v letech 1939-1945 koaliční válku se svými spojenci v Evropě.
Monografie představuje vývoj základních druhů antroponym (křestních jmen, příjmí, příjmení, hypokoristik a přezdívek) v českých zemích v časovém rozmezí 1000-2010.
Československé státní hranice a jejich ostraha sehrávaly ve druhé polovině 20. století významnou roli ve vývoji pohraničních regionů. Zásadní politické, sociální i národnostní změny v prvních poválečných letech se nejvýrazněji projevily právě tady.
Analytická monografe rozebírá zprávy britských diplomatů z Prahy roku 1945, které vynikaly obdivuhodnou schopností na základě analýzy shromážděných informací postihnout podstatu československých poválečných problémů.
Cílem publikace není podat vyčerpávající pohled na poslední rok druhé světové války a první československé poválečné roky.V první „válečné“ části je publikace zaměřena na politické směřování válečných událostí konce druhé světové války v Evropě ...
Benediktinskému klášteru v Praze Na Slovanech s chrámem Panny Marie a sv. Jeronýma – jedné z prvořadých památek české gotiky – nebyla dosud věnována žádná samostatná uměleckohistorická monografie. Autoři sledují jeho vývoj od založení do současnosti.
