Česko-anglicko-německo-francouzský slovník výrazů z oblasti animovaného filmu. Dílo značné užitné hodnoty umožňuje vyhledávat termíny podle všech čtyř jmenovaných jazyků.
Vedle textů německých autorů, které byly překládány či adaptovány pro české prostředí, věnuje autorka pozornost původním českým hrám i kratším textům uveřejňovaným v časopise Přítel mládeže a pro názornou představu doplňuje knížku ukázkami z her.
Výpravná česko-anglická publikace představuje tvorbu výjimečné osobnosti české scénografie, předčasně zesnulé Ivy Němcové. Je jedinečnou příležitostí vhlédnout do tvůrčího procesu jejího vynikajícího a inspirujícího, třebaže nedokončeného díla...
Opera rakouského skladatele Josepha Weigla Die Schweizerfamilie (1809) se stala roku 1823 prvním operním představením v českém jazyce ve Stavovském divadle v Praze.
Komediální alegorie z pera vídeňsko-pražského barnabitského kazatele Costanza Arzonniho byla v roce 1660 dvakrát inscenována v Martinickém paláci na Hradčanech před šlechtickým publikem na počest hostitele, ...
Publikaci otevírá obšírná studie o autorovi od Václava Petrboka. Součástí knihy je divadelní bibliografie F. B. Mikovce, soupis literatury, slovníček divadelních osobností a jmenné rejstříky.
Stavovské divadlo, otevřené 21. dubna 1783 je jedinou zachovanou divadelní budovou v Praze, jež je přímo spojena se začátky novodobého českého divadelnictví. Především proto mu byla vždy věnována pozornost.
Kniha je příspěvkem k současné debatě o hraném filmu jako médiu kulturně zprostředkované paměti. Autorka nahlíží filmy jako díla, která nabízejí jednak obraz éry, v níž byla vytvořena, jednak obrazy uplynulých událostí, k nimž se vztahuje jejich děj.
SPEJBL und HURVÍNEK konečně v německé verzi!!! Vybrané dialogy z inscenací Divadla S+H připravovaných pro německy mluvící země jsou určeny dospělým posluchačům.
Čtvrtý svazek ediční řady Největší dramatici.
Kniha nabízí (nejen) mladým návštěvníkům divadla pohled na historické pozadí a dobu vzniku významných německých dramat napsaných zhruba mezi lety 1750 a 1848.
Jan Calábek (1903–1992) brněnský vědec, botanik, pedagog, filmař a experimentátor se řadí k průkopníkům vědecké kinematografie. Jeho časosběrná metoda natáčení mikro života rostlinné říše získala významné mezinárodní renomé.
Publikace shrnuje příspěvky z mezinárodního workshopu konaného Praze v červnu 2012. Příspěvky vycházejí v anglickém a německém jazyce ve spolupráci s Centrem pro studium holokaustu a židovské literatury a Centrem židovských studií FF UK.