Zásadní monografická práce o dějinách Protektorátu vyšla poprvé česky v roce 1999. Pro současné vydání ji autor podstatně přepracoval a doplnil o cca sto rukopisných stránek.
Další z volné série výpravných publikací významného českého historika mapuje německou okupaci českých zemí za druhé světové války. Nevšední formou přibližuje čtenáři vývoj, organizaci a činnost německé okupační správy v letech 1938 až 1945.
Osobní vzpomínky účastníků protifašistického zápasu v letech druhé světové války. Hovoří Valentin Gába, Antonín Hradílek, Karel Karas, Vasil Kiš, Josef Mašek, Oldřich Němeček, Jan Ondrovčák, Vladimír Putík, Adolf Starý a další.
Název knižní publikace již sám o sobě přesně indikuje její obsah. Demarkační linie je feno-ménem, který má dlouhou historii, do níž se nejvýrazněji zapsala na konci 2. světové války v Evropě.
Nejnovější syntetická práce německé historiografie o nuceném pracovním nasazení zahraničních dělníků a vězňů koncentračních táborů ve válečném hospodářství nacistické Třetí říše.
Synovec prezidenta republiky Edvarda Beneše sepsal a vydal už v roce 1945 jednu z prvních knih o nacistických hrůzách světové války a osudech Čechů v ní.
Kniha byla napsána proto, že před českou veřejností je trvale zamlčována pravda o německé okupaci a genocidě českého národa, se kterou Němci začali zcela plánovitě již ve válce. V případě jejich vítězství měl být český národ vyvražděn.
Sborník studií (v českém překladu) deseti německých historiků, kteří se v průběhu minulých desetiletí věnovali dějinám sudetoněmeckých odpůrců nacismu.
Jakou roli měly protektorátní pojišťovny při financování druhé světové války a podpoře německého válečného hospodářství? Jakým způsobem byl v protektorátním pojišťovnictví prosazován německý vliv?
Kniha přináší osobní autentické výpovědi mužů, kteří v roce 1941 bojovali v řadách československého 11. pěšího praporu u obklíčeného libyjského města Tobruk a společně s ostatními spojeneckými vojáky ho ubránili před německo-italskou přesilou.
Kniha Cesta do pekel je osobní výpovědí významného představitele německé protihitlerovské opozice, Hanse Bernda Gisevia (1904–1974), jednoho z mála, kterému se podařilo uniknout represivnímu aparátu Velkoněmecké říše.
Dne 15. března jsme si připomínali 74 let od okupace zbytku Českých zemí Německem po předchozím zabrání československého pohraničí na základě nám pod nátlakem vnucené Mnichovské „dohody" ze září roku 1938.
Jedinečná práce mladého amerického historika, jež zkoumá život v Praze ovládané nacisty v době německé okupace. Autor se v této knize věnuje jak politickým, tak především hospodářským a sociálním dějinám.
Josef Balabán, Josef Mašín a Václav Morávek, tři českoslovenští důstojníci, kteří snad nejvýrazněji zasáhli do českého domácího odboje v první polovině druhé světové války.
Svazek shrnuje dosud knižně nepublikované studie a články Jana Tesaře věnované nacistické okupaci a úsilí české kultury o „nalezení nového národního vědomí“ tváří v tvář tehdejšímu smrtelnému ohrožení.
Paměti německého fyzika Wernera Holzmüllera (1912), profesora univerzity v Lipsku. V krátkých kapitolách autor vzpomíná na život Němce ve stínu obou velkých totalitních režimů 20. století.
Monografická práce Volkera Mohna je zásadním příspěvkem k fungování nacistického režimu a správy Protektorátu Čechy a Morava a rovněž k chování české společnosti za okupace.