„Říká se, že když se daří oslům příliš dobře, jdou se klouzat. O tom něco vím. S mým mužem jsme se jednoho dne ocitli na kluzišti stejně jako ti osli,“ tvrdí v úvodu Heda Záborská, vypravěčka příběhu.
Fejetonista Rudolf Křesťan a ilustrátorka Magdalena Křesťanová přicházejí s novou sbírkou fejetonů, které - jako obvykle - zkoumají s úsměvem řadu skutečností všedních i nevšedních. Pistolové téma je tak jen jedním z celé stovky různorodých námětů.
V souboru pohádek proslulé české sběratelky folklóru a spisovatelky Boženy Němcové najdete třicet sedm autorčiných vyprávění opatřených neotřelými ilustracemi Nanako Išidy, tokijské ilustrátorky žijící v Praze.
Třicet dva klasických slovenských pohádek Boženy Němcové, které kdysi upravil a převyprávěl pan Jaroslav Seifert. Sedm pohádek je veršovaných a dvacet pět pohádek jen mírně upravených.
Kniha přináší nejen úvod do dalitské problematiky, ale především ukázky toho nejzajímavějšího, co dosud hindská a tamilská dalitská literatura přinesla.
Víte, proč se říká "líný jako veš", "mlsný jako kocour", "mlčenlivý jako ryba", "uřehtaný jako kůň" anebo "nechlubte se cizím peřím"? Na to nejlépe odpoví moudré a vtipné pohádky oblíbené autorky Zuzany Pospíšilové, doprovázené nádhernými ilustracemi.
Antologie Čtení o Boženě němcové s podtitulem Hommage Boženě Němcové a jejím následovnicím je malým výborem z velmi rozsáhlé literatury o spisovatelce Boženě Němcové, rámovaným zhruba lety po její smrti a z druhé strany rokem 1945.
Kniha obsahuje dvě studie Emanuela Rádla: rozsáhlejší O německé revoluci z roku 1933 a menší, publikovanou původně publikovanou v němčině, Zur politischen Ideologie der Sudetendeutschen z roku 1935. Ed. E. Brokoová.
Soubor korespondence z let 1883–1900 představuje jedinečnou výpověď, dotvářející podstatným způsobem obraz společenského, kulturního i uměleckého milieu v českých zemích na konci 19. století.
Jednoho chladného lednového večera roku 1756 se v salcburské Getreidegasse narodí dítě, jehož jméno bude jednou známo na celém světě: Wolfgang Amadeus Mozart. Německá verze publikace.
Synovec prezidenta republiky Edvarda Beneše sepsal a vydal už v roce 1945 jednu z prvních knih o nacistických hrůzách světové války a osudech Čechů v ní.
Během druhé světové války bojoval v řadách Rudé armády přibližně milión žen, jejichž role a zkušenosti zůstaly prakticky neznámé. A právě o nich vypovídá knižní prvotinou pozdější laureátky Nobelovy ceny Válka nemá ženskou tvář.
Mojmír. Chtělo by se napsat, že Mojmír je „kluk jako každý jiný“, ale není to tak docela pravda. Je zdravý, dobře rostlý a nemá žádné fyzické či mentální postižení ani nadpřirozené schopnosti, a přece se od většiny svých vrstevníků něčím liší.