Neobyčejně zajímavý dokument o česko-německých vztazích, tak jak se odehrávaly v rovině obyčejného života v českém pohraničí i jinde v 19. a 20. století, psala autorka na sklonku svého života původně pro své vnuky.
Sborník přináší sedm příspěvků předních českých a německých historiků na téma Mnichov 1938 – Roberta Kvačka, Václava Kurala, Hanse Henninga Hahna, Evy Hahnové, Miloše Trapla, Ladislava Kudrny a Zdeňka Hazdry.
Svazek edice Česká historie pojednává o 13. století, podle mínění většiny historiků o době, která nejvíce přeměnila tvářnost, fyzickou i duchovní, naší země.
Hlavním cílem této publikace je na základě historicko-pedagogického výzkumu představit každodenní život českých obecných menšinových škol v období první Československé republiky v širším společensko-historickém kontextu.
Závěrečný díl čtyřdílné publikace pojednává o vývoji evropské civilizace 20. století, jež se zrodila z válečného běsnění, které do té doby nemělo obdoby. Snahou autorů bylo integrovat dějiny Čech, Moravy a Slezska do euroatlantického kontextu.
Publikace obsahuje popis a historii více než 60 skláren, které v minulých staletích pracovaly na území Českého lesa a přilehlém území Domažlicka a Tachovska.
Kronika města České Lípy, kterou na přelomu 16. a 17. století sepsal písař pekařského cechu Hans Kriesche. Kronika, dnes uložená ve sbírkách Knihovna Národního muzea, zahrnuje dějiny města od počátků až do roku 1621.
Při příležitosti 70. výročí vypuknutí druhé světové války uspořádal Ústav pro studium totalitních režimů sympozium nazvané "Válečný prožitek české společnosti v konfrontaci s nacistickou okupací". Tento sborník je jeho výsledkem.
Svazek 29 je věnován Novému Bydžovu, mezi českými městy známému unikátně dochovaným pravidelným půdorysem (tzv. malý a velký čtverec) z počátku 14. století.
Publikace Ladislava Josefa Berana pojednává o česko německých vztazích mezi lety 1918 až 1938. Autor podrobně analyzuje projevy, dokumenty, smlouvy, stanoviska a reakce politických reprezentací jednotlivých stran.
Josef Němec prožil zajímavý život, dostal se do centra pozornosti státních úřadů a jako "ultra-Čech" figuroval mezi těmi, kteří se po revoluci 1848/1849 dostali pod státní dohled.
Sborník z mezinárodního mezioborového sympozia „Na rozhraní kultur: případ Paula/Pavla Eisnera" je věnován pražskému překladateli, publicistovi a literárnímu kritikovi Pavlu Eisnerovi a problematice kulturní výměny ve střední Evropě.
