Kniha Zápisy ze schůzí československé vlády v Londýně (1940-1941), přibližující činnost vedení československého exilu, je poctou boji za národní svrchovanost a státní samostatnost během druhé světové války.
Mohlo se Československo na podzim 1938 ubránit německému útoku? Rozhodli se představitelé republiky správně, když přijali mnichovský diktát, nebo promarnili šanci na vítězství, které mohlo zadržet další Hitlerovu expanzi?
Autoři se pokusili přispět k biografiím představitelů německého okupačního režimu v českých zemích, kteří osudovým způsobem ovlivnili české dějiny: Konstantina von Neuratha, Reinharda Heydricha, Kurta Daluegeho a Wilhelma Fricka.
Kniha přináší osobní autentické výpovědi mužů, kteří v roce 1941 bojovali v řadách československého 11. pěšího praporu u obklíčeného libyjského města Tobruk a společně s ostatními spojeneckými vojáky ho ubránili před německo-italskou přesilou.
Kniha Cesta do pekel je osobní výpovědí významného představitele německé protihitlerovské opozice, Hanse Bernda Gisevia (1904–1974), jednoho z mála, kterému se podařilo uniknout represivnímu aparátu Velkoněmecké říše.
S rozhlasovým zpravodajem navštívíme západní Německo se zajímavými oblastmi Bavorska, Durinska, Dolního Saska, Hesenska, Porýní, Sárska atd. Kniha je bohatě doplněna fotografiemi.
Životní cestu českého novináře a politika Josefa Guttmanna (1902–1956) výrazným způsobem spoluurčovaly především jeho politické názory a původ. Coby výrazný a vlivný levicový intelektuál byl několik let v hledáčku prvorepublikové policie.
Narození Lao-c' bylo ohlášeno příchodem komety. Tento mužík se stařeckými rysy, archivář na císařském dvoře, odhalil pomíjivost vědy. Když se přesvědčil o mravní zkaženosti moci, odvrátil se od ní a začal hledat pravou cestu k moudrosti.
Vzpomínky spolkového kancléře Helmuta Kohla, zpracované dvěma zkušenými novináři, upoutávají zasvěceným vylíčením světodějných událostí, jež se odehrály mezi létem 1989 a podzimem 1990 a které změnily politickou tvář Evropy.
Dramatická poslední léta života zaznamenal bratr prezidenta Edvarda Beneše v dosud nepublikovaných pamětech, které odhalují mnohdy překvapivé detaily a souvislosti z přelomových momentů dějin naší země v první polovině 20. století.
Tradice udílení doktorátů honoris causa, na západoevropských univerzitách počínající už koncem 15. století, se na pražské univerzitě ujala poměrně pozdě a navíc z poněkud odlišných podnětů.
Organizace SS po celá léta držela v koncentračních táborech Sachsenhausen, Buchenwald a Dachau držela zvláštní a čestné vězně z Německa i ze zahraničí.
Česko-německé vztahy se vyvíjely více než tisíc let, než byly násilně přetrhány tragickými událostmi moderní epochy – vyústily v dlouhodobou nevraživost, konflikt, odcizení, zapomenutí a neochotu diskutovat.
Zástupci mladé badatelské generace z osmi evropských zemí zkoumají komplikovaný a zároveň dynamický vztah mezi slovanským prostředím a Evropou z kulturně-politického, literárního i lingvistického hlediska.
