Kniha se soustřeďuje na veřejné stavby, které převážně vznikaly v Brně ve 20. letech 20. století. Jejich vznik je úzce svázán s rozpadem rakousko-uherské monarchie a se společenskými změnami, které se odehrály v samotném Brně.
Přes 1700 barevných fotografií, průřezy budov a plány podlaží, přehledné a přesné mapy, podrobně zpracovaný Berlín a Mnichov, zámky, hrady, vinice a lesy, tipy na cestu a venkovní aktivity.
Publikace obsahuje výběr autorových článků a komentářů od roku 1998, které jsou doplněny dosud nepublikovanými úvahami o aktuálních politických tématech.
Reprint původního vydání z roku 1942. Tento slovník byl vytištěn za druhé světové války v Londýně pro potřeby československých vojáků, kteří se v rámci britských ozbrojených sil účastnili boje Spojenců proti nacistickému Německu.
Většina prací věnovaných německým obyvatelům českých zemí se soustředí na meziválečné období, na druhou světovou válku a následné nucené vysídlení Němců. Na rozdíl od nich se kniha Piotra Majewského zabývá také kořeny těchto událostí.
Tato kniha je pokračováním slavného díla Strach ze svobody, ve kterém se jeho autor Erich Fromm, velký humanistický psycholog a sociolog pokouší ukázat, že totalitární systémy apelují na hlubokou skrytou touhu v člověku – utéci před svobodou.
Aktualizované vydání kapesního německého slovníku, ve kterém najdete běžně užívanou slovní zásobu současné spisovné i hovorové němčiny. Kniha obsahuje také přehled nepravidelných sloves.
Práce k získání doktorátu na Právnické fakultě MU v Brně. Autorčin objektivizující pohled opřený o bohatý srovnávací materiál, nemalou měrou přispívá k získání nadhledu na problém, o němž se často vedou vášnivé diskuse.
Monografie se zabývá problematikou konstrukce etnické identity a kolektivní paměti, jež je sledována na pozadí biografických vyprávění nejstarší (mezi)válečné generace českých Němců.
Odborný časopis věnovaný zkoumání české literatury a literární kultury v českých zemích od nejstarších dob do současnosti, dějinám literární vědy a problémům teorie.
Časopis obsahuje studii o středověkém apokryfu Visio Pauli, teoretickou stať o recepci básnické promluvy, dále rozsáhlou anketu o "bílých místech" současné literárněvědné bohemistiky a dva texty zabývající se novým vydáním Škvoreckého Zbabělců.
Jazyk není pouze nástrojem komunikace, ale je chápán i jako jedno z kritérií národa. V politicky vypjatých časech se mluvčí upínají k jazyku jako ke stěžejní hodnotě, kterou je nutno bránit.
