Fejetonista Rudolf Křesťan a ilustrátorka Magdalena Křesťanová přicházejí s novou sbírkou fejetonů, které - jako obvykle - zkoumají s úsměvem řadu skutečností všedních i nevšedních. Pistolové téma je tak jen jedním z celé stovky různorodých námětů.
V souboru pohádek proslulé české sběratelky folklóru a spisovatelky Boženy Němcové najdete třicet sedm autorčiných vyprávění opatřených neotřelými ilustracemi Nanako Išidy, tokijské ilustrátorky žijící v Praze.
Víte, proč se říká "líný jako veš", "mlsný jako kocour", "mlčenlivý jako ryba", "uřehtaný jako kůň" anebo "nechlubte se cizím peřím"? Na to nejlépe odpoví moudré a vtipné pohádky oblíbené autorky Zuzany Pospíšilové, doprovázené nádhernými ilustracemi.
Kniha přináší nejen úvod do dalitské problematiky, ale především ukázky toho nejzajímavějšího, co dosud hindská a tamilská dalitská literatura přinesla.
Třicet dva klasických slovenských pohádek Boženy Němcové, které kdysi upravil a převyprávěl pan Jaroslav Seifert. Sedm pohádek je veršovaných a dvacet pět pohádek jen mírně upravených.
Antologie Čtení o Boženě němcové s podtitulem Hommage Boženě Němcové a jejím následovnicím je malým výborem z velmi rozsáhlé literatury o spisovatelce Boženě Němcové, rámovaným zhruba lety po její smrti a z druhé strany rokem 1945.
Politický komentátor a šéfredaktor deníku FORUM 24 Pavel Šafr provází čtenáře českou historií a komentuje notorické mýty, stereotypy i líbivé falšování, které se od národního obrození objevuje ve výkladu českých dějin.
Soubor korespondence z let 1883–1900 představuje jedinečnou výpověď, dotvářející podstatným způsobem obraz společenského, kulturního i uměleckého milieu v českých zemích na konci 19. století.
Čtyřjazyčný evropský slovník (anglicko-německo-francouzsko-český) obsahuje přes 1000 slovíček ve výše uvedených jazycích doprovázejících obrázky známého kreslíře charakteristických postaviček pro děti Richarda Scarryho.
Šestá rozsáhlá skladba básníka Pavla Petra – lyrického solitéra, který se vyznačuje výrazným až antickým rétorickým gestem, monumentální obrazností a panoramatickým kulturním záběrem, jak o něm píše literární historik Miroslav Zelinský.