Publikace přináší studie, vytvořené z příspěvků i diskusí na konferenci Slovníky modernistů a paradigmata moderny, která se uskutečnila v Moravské zemské knihovně v Brně ve dnech 19. a 20. září 2018.
Květoslav Minařík v této knize dává praxí ověřený návod, jak správně postupovat na duchovní cestě, při proměně bytosti - především na psychické úrovni - a zároveň upozorňuje na nebezpečí, kterým je nutno se vyhnout.
Rozsáhlá práce Františka Kautmana provede čtenáře naší téměř stoletou historií. Analyzuje vliv společenských i politických zvratů a proměn na svébytnost českého národa a snaží se nalézat možná východiska pro jeho začlenění do soudobého světa.
Ve srozumitelné a přesvědčivé próze Armstrongová oživuje Buddhovo hledání od jeho odmítnutí privilegovaného života po objevení pravdy, o níž byl přesvědčený, že naprosto promění lidské bytosti a umožní jim žít v míru uprostřed utrpení světa.
Publikace Plánování socialistické vědy přináší rozsáhlou historickou studii a ucelenou edici dokumentu o československé vědě v období tzv. budování socialismu.
Kniha přináší syntézu politických, sociálních, hospodářských a kulturních dějin českého 13. století, reflektující tradiční pohled historiků na století posledních Přemyslovců a zároveň současný stav bádání o této epoše.
Kniha Petra Maška, vedoucího oddělení zámeckých knihoven Národního muzea, se snaží zpracovat všechny významné epické motivy ze čtrnácti významných českých kronik a jejich postupnou proměnu a vývoj.
Věda se ve svých abstrakcích někdy velmi vzdaluje každodennímu životu lidí. Staví na specifických východiscích tam, kde se život zcela nedůsledně a bez problému žádných „prvních principů“ nedrží.
Kniha Zmizelé Hranice se zaměřuje na dějiny a proměny tohoto moravského města. Kromě samotného textu o obecně historickém a stavebním vývoji Hranic přináší i téměř sto sedmdesát unikátních archivních fotografií.
Tématem knihy je vzájemný poměr orientu a okcidentu, respektive podoby a proměny reprezentací tohoto vztahu, jak se dnes a u nás ustalují a manifestují v různých humanitních disciplínách.
Do Gdaňska se v polovině 90. let vrací z emigrace v Německu spisovatel. Na balkóně svého bytu ve věžáku se právě vítá se sousedy, když silný výbuch plynu promění budovu v ruiny. Próza prosáklá atmosférou karnevalu, šílená a očišťující.