Kniha představuje odborným, ale přitom
čtenářsky přístupným způsobem historický
vývoj vztahů mezi českými zeměmi a papežstvím,
a to v rozsáhlém období od raného
středověku až do počátku 21. století.
Nová sbírka Markéty Hlasivcové „Rubín v plášti noci“ se hlásí svou výpovědí vyjádřenou dnešním živým jazykem ke křesťanství a rozvíjí Kristovy myšlenky lásky.
Blochova Feudální společnost představuje dnes již klasický pokus o postižení totálních dějin středověké společnosti. Na rozdíl od Králů divotvůrců zde autor předkládá syntetický výklad dějin západní Evropy od pozdní antiky po ranou renesanci.
Monografie ve třech kapitolách analyzuje kontextuální předpoklady, povahu a význam vztahů mezi utvářející se českou a vídeňskou literární modernou devadesátých let 19. století.
Třetí román současného amerického spisovatele z roku 1974 je mrazivým obrazem pozvolného a neodvolatelného rozkladu lidských hodnot. Hlavní postavou je vrah a nekrofil a příběh vychází ze skutečného případu, jejž McCarthy svým typickým způsobem přetváří.
„Proč necítím radost ze života? Čeho se mi nedostává? Proč mám pocit, že můj život postrádá smysl?“ S takovými otázkami se potýká hlavní hrdinka nového románu Juliana Hermsena, autora světoznámého bestselleru Milionář a mnich.
Porod a smrt tvoří dva základní pilíře lidské existence, které rámují náš život. Zatímco příchod nového života je oslavován, odchod bývá často obestřen tichem. Kniha se zabývá momenty, kdy se začátek života setkává s jeho koncem - perinatální ztrátou
Kasandra Gatakiová jako dcera padlého domu na vlastní kůži zažila, co člověku přinese důvěra v jedovatou Třináctku. Ale když ji okouzlující a laskavý Apollón požádá, aby s ním jela na tajnou misi jako jeho doprovod.
Městské prostředí bylo od středověku prostorem inovací. Od 13. století byla města v české a moravské sociokulturní krajině součástí mohutného transformačního procesu, který zásadním způsobem proměnil celou společnost.
Margaret Atwoodová dnešních dní alias Nell vzpomíná na ztřeštěnosti podzimu života, toulky milovanou přírodou či na snahu zvěčnit kocoura v přebásnění Tennysona. Probírá se tchánovou pozůstalostí a vlivem války na lidskou psychiku.
Osmý svazek souborného Jungova díla zahrnuje převážně práce, které poskytují představu o zásadních poznatcích a podstatných pracovních hypotézách C. G. Junga.
Kniha „Dolní Vilémovice včera a dnes" s textem Vlastimila Maštery nenabízí pouze pohled do historie obce díky dobovým fotografiím, ale ukazuje i srovnání se současnými fotografiemi Filipa Šustra.
Kniha renomovaného cambridgeského historika, předního představitele vlny "nové historie", se zabývá změnami statutu vědění a poznání v raně moderní době.
Zásevat neklid – antologie textů byla vydána u příležitosti třetího ročníku bienále Ve věci umění. Antologie obsahuje nově vzniklé i znovu publikované eseje, rozhovory, básně a umělecké příspěvky a propojuje dvě kurátorské linie bienále.
Oceněné vyprávění ze švédského ostrůvku, kde osamělá školačka Vinga náhle dospívá během léta stráveného u moře s dědečkem, bývalým námořníkem, je napínavé, vřelé, poetické i dobrodružné.
