Kolektivní monografie Dějiny umění jsou uměním, kterou k vydání připravila prof. Milena Bartlová, poprvé představuje Václava Viléma Štecha (1885–1974), významnou osobnost českých dějin umění 20. století.
Publikace je druhým dílem historického vylíčení proměn akademického oboru dějiny a teorie umění v dnešní České republice a zabývá se dvaceti lety tzv. normalizace. Navazuje na první díl Dějiny českých dějin umění 1945–1969.
Kniha Proměny maskulinit je trans-žánrovou antologií propojující pestrou mozaiku přístupů a cest k tématu maskulinit na osobní, umělecké, filozofické i vědecké rovině.
Kam sahají kořeny zájmu architektů a teoretiků o prostor v architektuře a jakou proměnu prodělal v průběhu 20. století? Kolektivní monografie Prostor v architektuře a brněnská škola dějin umění představuje pětici textů českých historiků umění.
Jak se křesťanské výtvarné umění proměňovalo v průběhu věků? Tuto otázku zodpovídá historik umění Prof. Jan Royt, který posluchače seznamuje s hlavními epochami dějin křesťansky orientované výtvarné tvorby od raných dob až do 20. století.
Sborník příspěvků ze 4. zasedání k problematice písemných pramenů pro dějiny umění konaného v Praze 6. června 2013 se zabývá vybranými tématy spojenými s inventářem – tradičním a hojně využívaným pramenem pro uměleckohistorické bádání.
Jakou roli mají materiály a materialita v architektuře napříč staletími? A jaké je jejich místo v rámci teoretického uvažování historiků dějin umění a architektů? Na tyto a další otázky se pokoušejí najít odpovědi autoři monografie.
Nonverbální divadlo se stává stále přitažlivějším druhem dramatického umění. Kniha chce zachytit, kde se tu vzalo, jak se rozvíjí a jakých forem nabývá od roku 1989 do současnosti.
Novinář Mark Baker měl možnost sledovat poslední roky komunistického režimu, listopadovou revoluci a počátky nového systému zblízka – a zažil věci, které jsou dnes stěží představitelné.
Co je vlastně opakem krásy? Na tuto otázku hledá autor odpověď na stránkách výpravné ilustrované publikace, kde na příkladech děl literárních i výtvarných ukazuje, že opak krásy se neomezuje jen na ohyzdnost satyrů či Harpyjí.
Jak je možné, že moderní svět funguje? Demografie, zemědělství, energie a hospodářství – to jsou čtyři „velké civilizační přechody“, jež zcela proměnily náš způsob života.
Esejistický román o člověku, který tvrdě pracuje, aby se stal spisovatelem. V nemilosrdně přítomném čase autor píše zdánlivě nedějový příběh o proměnách života a každodenní práci, o pohybu a klidu, o stěhování a zabydlování, o knize vlastní.