Kolektivní monografie Dějiny umění jsou uměním, kterou k vydání připravila prof. Milena Bartlová, poprvé představuje Václava Viléma Štecha (1885–1974), významnou osobnost českých dějin umění 20. století.
Publikace je druhým dílem historického vylíčení proměn akademického oboru dějiny a teorie umění v dnešní České republice a zabývá se dvaceti lety tzv. normalizace. Navazuje na první díl Dějiny českých dějin umění 1945–1969.
Kniha Proměny maskulinit je trans-žánrovou antologií propojující pestrou mozaiku přístupů a cest k tématu maskulinit na osobní, umělecké, filozofické i vědecké rovině.
Kam sahají kořeny zájmu architektů a teoretiků o prostor v architektuře a jakou proměnu prodělal v průběhu 20. století? Kolektivní monografie Prostor v architektuře a brněnská škola dějin umění představuje pětici textů českých historiků umění.
Jak se křesťanské výtvarné umění proměňovalo v průběhu věků? Tuto otázku zodpovídá historik umění Prof. Jan Royt, který posluchače seznamuje s hlavními epochami dějin křesťansky orientované výtvarné tvorby od raných dob až do 20. století.
Nonverbální divadlo se stává stále přitažlivějším druhem dramatického umění. Kniha chce zachytit, kde se tu vzalo, jak se rozvíjí a jakých forem nabývá od roku 1989 do současnosti.
Sborník příspěvků ze 4. zasedání k problematice písemných pramenů pro dějiny umění konaného v Praze 6. června 2013 se zabývá vybranými tématy spojenými s inventářem – tradičním a hojně využívaným pramenem pro uměleckohistorické bádání.
Jakou roli mají materiály a materialita v architektuře napříč staletími? A jaké je jejich místo v rámci teoretického uvažování historiků dějin umění a architektů? Na tyto a další otázky se pokoušejí najít odpovědi autoři monografie.
Co je vlastně opakem krásy? Na tuto otázku hledá autor odpověď na stránkách výpravné ilustrované publikace, kde na příkladech děl literárních i výtvarných ukazuje, že opak krásy se neomezuje jen na ohyzdnost satyrů či Harpyjí.
Novinář Mark Baker měl možnost sledovat poslední roky komunistického režimu, listopadovou revoluci a počátky nového systému zblízka – a zažil věci, které jsou dnes stěží představitelné.
Jak je možné, že moderní svět funguje? Demografie, zemědělství, energie a hospodářství – to jsou čtyři „velké civilizační přechody“, jež zcela proměnily náš způsob života.
Soubor statí o divadle od známého radikálního a všestranného myslitele - sociologa, ekologa, psychologa, dramaturga a pedagoga Bohuslava Blažka (1942-2004). Autor divadlo nahlíží nejen kriticky, ale i ve vektorech světa trvale rostoucí neurčitosti.