Tato kniha směřuje k formulování několika možných přístupů, jak se popasovat s prázdnotou, neurčitostí a otevřeností, které stojí na začátku každého nového tvůrčího procesu divadla nesoucího přízviska autorské a neinterpretační.
Publikace Tvorba francouzských skladatelek pro sólové varhany v 19. – 20. století pojednává o životě a sólové varhanní tvorbě deseti význačných skladatelek.
Monografie zařazuje Čepelákovo ztvárnění tématu krajiny do kontextu s českou krajinomalbou a nabízí podrobnou analýzu jeho postupů v grafických technikách včetně praktické dokumentace.
Kniha Výstavy mají historii přináší do českého prostředí vybrané překlady textů známých i méně známých autorek a autorů představujících základ diskurzu tzv. exhibition histories – oboru zabývajícího se dějinami výstav.
Druhý díl příručky pro filmaře-nezvukaře. Kde první díl vysvětluje, jak je třeba při natáčení audiovizuálního díla postupovat, aby bylo možné nějak pracovat se zvukem, tam druhý díl přináší praktické příklady toho, co vše je možné se zvukem dělat.
Deformace psychologického prostoru způsobené agorafobií a klaustrofobií na konci devatenáctého století se záhy začaly projevovat také v architektuře, urbanismu či filmu.
Umělecká kreativita je základní téma, které i v odborných dějinách umění přemáhá dnešní hyperspecializaci. Chiasmatický pojem figury a figurace potom pomáhají pochopit hlubší vztahy mezi tradicí a modernou.
Fundamental Painting (1975): Lessons in Minimalist Painting is the first account of this 1970s current and its role in the history of 20th century painting.
Veřejný prostor a umění mají jedno společné – slouží komunikaci. Město poskytuje veřejný prostor fyzickému pohybu, chůzi, dopravě, ale i setkávání a navazování sociálních kontaktů, je místem vyslovené i mlčenlivé vzájemné komunikace lidí.
