Výsledek pro: Proměny dějin umění

Výbor z Foucaultových článků a rozhovorů, který dokládá proměny jeho myšlení od 60. let až do jeho smrti.

Ojedinělá kombinace umění slova a malby.

Kniha povídek německého autora. Sanderovo umění spočívá v tom, že píše jednoduše, ale živě a originálně o existenciálních tématech.

Indický vědec a expert v umění tantry nabízí pochopení klasických principů čaker pro jejich praktické využití v současnosti.

Určitě znáte origami – je to umění skládání papíru podle návodu. Také při kirigami je základním materiálem papír. Na to, aby z něj vznikly pěkné věci, ale potřebujete nůžky, takže je to vlastně papírová vystřihovánka.

Katalog mezinárodního projektu Volný čas: Utopie na hranicích všednosti je tématicky zaměřena na aktuální aspekty umění, které v moderní a postmoderní době nachází své místo za hranicemi tradičních institucí a oblastí výtvarné kultury.

Bývalý zvláštní agent FBI přichází s příručkou plnou vlastních osvědčených strategií, jak si díky umění číst ve výrazech lidské tváře, gestech a postojích snadno získat oblibu, a dosáhnout tak svých cílů.

Časopis o literatuře a výtvarném umění.

Významný německý politolog a historik Herfried Münkler ve své prestižními cenami ověnčené knize podává celistvý obraz německých dějin, od nejstarších časů až po současnost.

Od práce k zábavě. Volný čas v české kultuře 19. století.

České ústřední vědecké periodikum v oboru historie.

Kniha Vladimíra Papouška se zabývá existenciálními fenomény v české próze dvacátého století, které zasahuje do kontextu literatury evropské.

Francouzský filosof a přední znalec antického myšlení a filosofie Pierre Hadot ve své krátké, ale hutné přednášce postihuje podstatu antické filosofie.

Kniha představuje první významný pokus o formulaci klíčových tezí k tomuto tématu v české historiografii. Studium muže, konstruování mužství a proměn mužské identity.

Lexikon esoteriky.

Výpravná kniha Antropologie nabízí výklad vývojových proměn antropologického myšlení od 19. století do současnosti, od jejího zrodu v koloniálním období až po postmoderní diskuse o povaze terénního výzkumu a validitě antropologického poznání.

Literární historik a kritik Miroslav Zelinský se své studii pokouší poukázat na to, jak ve dvou zcela odlišných znakových systémech jako výtvarné umění a dějiny národních literatur fungovaly a fungují podobné způsoby technik ovlivňování recipienta.

Dvě čínské novely. „Zázračný cop“ se odehrává za Boxerského povstání. Dobrodružný příběh plný bojových umění. „Labužník“ zachycuje ve zkratce dějiny Čínské lidové republiky poznamenané politickými kampaněmi a „modernizací“ v duchu komunistické utopie.

Vilém Flusser představuje v krátkých kapitolách své pojetí dějin. Postdějiny vyjadřují současný dějinný přelom, který se vyznačuje přechodem z tradiční textové kultury do prostředí, v němž získávají převahu technické obrazy.