Československá architektura po druhé světové válce prošla radikální proměnou. Byly na ni kladeny nové politické a společenské požadavky, došlo k transformaci její institucionální struktury.
Kniha zachycuje Nabokovův život v rozpětí let 1903 až 1940, počínaje šťastným dětstvím v Rusku a konče emigrantským životem v Paříži
a Berlíně. Vyšla původně anglicky a autor sám ji přeložil do rodné ruštiny.
Fotografie představuje svět, případně zkoumá složitosti lidské psychologie a emocí. Dokáže zachytit prchavý okamžik nebo připomínat pomalé plynutí času. Během téměř 200 let své existence se rozvíjela rychleji než jakékoliv jiné vizuální umění.
Kniha předkládá čtenáři obraz herectví dvou členů Činoherního klubu v nejslavnější éře tohoto divadla v letech 1965–72: Jiřího Hálka a Jiřiny Třebické.
Kniha redaktorky, spisovatelky, pedagožky, fotografky a znalkyně historie fotografie Lucie Moholy představuje krátký dobový výklad kulturně-historických dějin fotografie.
Fotograf Petr Toman se v této unikátní knize opět v letadle vrací do svých milovaných Krkonoš. Tentokrát nám představí naše nejvyšší pohoří jako hory mnoha tváří.
Publikace je věnována významnému výtvarnému pedagogovi, teoretikovi a organizátorovi dr. Josefu Vydrovi (1884-1959), zakladateli moderně koncipovaného Ústavu výtvarné výchovy na obnovené olomoucké univerzitě v roce 1946.
Knížka Fotografie práce a zahálky se zabývá fotografickým obrazem a jeho komentářem fenoménu „práce“ v proměnách času. Obsahuje na 100 fotografií předních českých fotografů, jako je Libuše Jarcovjáková, Viktor Kolář, Karel Cudlín, a další.
Obsáhlý výbor rozhovorů s Josefem Pleskotem z let 1989-2019 dává nahlédnout do vývoje myšlení výrazného českého architekta a zároveň otevírá širší pohled do dějin české architektury po roce 1989.
Profesor dějin architektury Christopher Long se v knize svých esejů věnuje zásadním momentům, které měly určující vliv na vývoj tvorby světově uznávaného architekta Adolfa Loose.
Monografie, do které přispělo deset domácích i zahraničních autorů, odborníků v oblastech dějin umění a historie, se zabývá různými aspekty uměleckého i politického života chorvatského sochaře Ivana Meštroviće (1883–1962).
Ústředním tématem knihy Václava Soukupa je popis, analýza a interpretace vzniku a vývojových proměn pravěkého umění. Zvláštní pozornost autor věnuje zrození lidské výtvarné tvořivosti a umělecké imaginace v kontextu lidské prehistorie.
Tvůrce legendární inscenace Balada pro banditu (1975) Zdeněk Pospíšil (1944–1993), patřil spolu s Evou Tálskou a Peterem Scherhauferem nejen k prvním absolventům obnoveného oboru režie na brněnské JAMU, ale i k zakladatelům Divadla Husa na provázku.