„Diktatura zločinů bez mezí a hrází“ – těmito slovy ve své vzpomínkové knize charakterizuje jeden z „mužů 28. října“, poslední roky panství habsburské dynastie v českých zemích a v jiných částech rakouské monarchie.
Vznik komunistických režimů v Československu a v Polsku vyvolal odpor společnosti. Jeho podoba, rozsah i formy se lišily. Tyto rozdíly vyplývaly ze specifik dané země, regionu, historických tradic i dopadu druhé světové války.
Soudní proces s Miladou Horákovou a spol. patřil k závažným událostem v dějinách Československa a představoval zlomový bod v historii politických procesů, jehož výsledkem byly čtyři justiční vraždy.
Bude islamizace celé Evropy dovršena ještě během této generace? Zůstane aspoň jeden stát, kde islám nebude státním náboženstvím? Na tyto a podobné otázky se autor snaží odpovědět v Prolomení hradeb dvojce.
Josefa Náprstková patří k osobnostem české historie, kterým dosud nebyla věnována zasloužená pozornost. Předložená monografie vychází ze všech typů pramenů uložených převážně v Náprstkově muzeu - rukopisů, tisků, obrazových fondů, ...
V souborném vydání volné „provensálské“ trilogie je možné s autorem nerušeně znovu prožívat radosti i strasti života cizince, který se rozhodl uskutečnit svůj sen žít v místě, jež dosud znal pouze jako turista.
Novoplatonik Proklos (412-485) byl jedním z největších pozdně
antických helénských filosofů. Významně ovlivnil středověkou, renesanční i německou klasickou filosofii, přesto však v českém prostředí zůstává
takřka neznámý.
České vydání vzpomínek Any Milić Peclové, manželky Oldřicha Pecla, českého právníka, podnikatele a člena protikomunistické opozice, který byl po únorovém převratu v procesu s Miladou Horákovou a dalšími v roce 1950 odsouzen k trestu smrti a popraven.
Téma vizuálního antijudaismu – nenávisti vůči Židům založené na náboženské odlišnosti – a antisemitismu – nenávistných obsahů postavených především na národnostním vymezování – představuje nedílnou součást místních dějin.
Tato kniha je věnovaná výzkumu moderního českého komediálního divadla; šťastným příkladem jsou tu osudy tzv. avantgardy související se zkoumáním zdrojů mimického živlu v českém divadle. V případě vzniku a vývoje Osvobozeného divadla Jiřího Voskovce (
Katalog Jak se žilo v Plzni za císaře „Procházky“ doplňuje stejnojmennou výstavu, která probíhala od 29. dubna do 13. července 2014 v Národopisném muzeu Plzeňska na náměstí Republiky v Plzni.
Rozsáhlá obrazová monografie představuje dějiny města, jak se promítaly do jeho dobových vyobrazení. Reprodukce obrazů a grafik doplňují texty, mapy s lokalizací motivů a dobové i současné fotografie.
Anna Gablerová (1830–1903) si vedla deník bezmála celý život. Její zápisky, dochované ve třech objemných sešitech, tak skládají zcela mimořádnou mozaiku 19. století v Čechách.