Duše člověka je plná protikladů, domníval se Carl Gustav Jung. Svoje místo v ní má rozum i vášeň, světlo i stín, mystika i banality všedního dne. Tvrdil také, že tyto protiklady se mohou — na první pohled nelogicky, o to však tajemněji — sjednotit.
Kolektivní monografie Michaely Fišerové a Martina Charváta zaměřuje pozornost na problematiku „kyberfotografie“ z hlediska proponovaného současnou mediální filosofií, Foucaultovou genealogií a Derridovou dekonstrukcí.
Vypadl proud, ve tmě nejistě tápeme po něčem pevném… vtom se světlo znovu rozzáří a nejistota je ta tam. Totéž se může odehrát v životě: svět se stane srozumitelný, lidé známí a blízcí, roky utopené v negativních emocích se rozplynou…
Autor ve svých výlučně černobílých komiksech plných ostrého světla a temných vržených stínů nabízí znepokojivé delirické vize, v nichž se prolínají přetavené ozvěny triviální populární kultury, civilizačních úzkostí i doposud mentálně nezpracovaných
Doktore, nech mě umřít... Zlatá ulička během válečné zimy 1916/17: Kafka se na několik měsíců stahuje do ticha domku č. 22. Za světla petrolejové lampy píše básník děsivou vizi Venkovského lékaře
Stejně jako předchozí svazky přináší i tento svazek Ročenky pro filosofii a fenomenologický výzkum řadu studií, experimentálních textů a nárysů z oblasti filosofie, fenomenologie a filosofické interpretace slovesného i výtvarného díla.
Podobně jako Písmo svaté, i čtvrtý díl Legend Židů oplývá příběhy, proroctvími, zázraky vzkříšení a teologickými úvahami, z nichž o mnohých znalci Písma dosud ani neslyšeli.
Vyzýváme křesťany, aby se rozhodli pro život. Kdo jiný má do národa přinést změnu, ne-li křesťané? Kdo jiný má být lidem světlem a příkladem nesobeckého, odpovědného a obětavého života? Zvolme si život a uvidíme Boží požehnání.
Bolševická revoluce z listopadu roku 1917 patří k událostem, které zásadním způsobem změnily chod dějin v průběhu 20. století. Kniha Antonyho C. Suttona ji čtenáři představuje v úplně jiném světle, než byla doposud vnímána.
