Spisovatel předkládá soubor svých fejetonů a krátkých textů, jimiž provázel léta takzvané konsolidace a normalizace i léta po převratu v listopadu 1989.
Sbírka humoristických fejetonů Jana Flašky, jehož původní ambicí bylo stát se mladým nadějným autorem, ale bohužel se mu povedlo zestárnout dříve, než něco vydal. Ironický a vtipný pohled prakticky na všechno.
Kdo by si nepřál prožít šťastné a veselé Vánoce? Ale jsou hrdinové působivých příběhů, které napsalo patnáct oblíbených českých autorů, opravdu šťastní?
Kniha vznikla na základě oblíbených sloupků reportéra MF DNES Jana Rybáře. Autor zde velmi vtipnou formou shrnuje příhody, jež nasbíral za patnáct let na svých cestách po Afghánistánu, na Sibiři, v Anglii, v Americe i v Iráku.
Předkládaný sborník nabízí analýzu zahraniční a bezpečnostní politiky Albánie, Makedonie, Bulharska, Řecka a Srbska a Černé Hory, přičemž cílem knihy zůstává zejména analýza nejaktuálnějšího problému - albánské otázky.
Kniha shrnuje dvacet tři dopisů, které prozaik a esejista Jan Čep napsal v letech 1942-1945 z rodných Myslechovic, kde v té době žil, do Rokycan Věře Procházkové. Mimořádně cenné svědectví o jeho životě a myšlení v době nacistické okupace.
Jedno z nejvýznamnějších Patočkových děl, pocházející z roku 1975, shrnuje v šesti esejích jeho pozdní filosofii dějin i současné dějinné situace, v niž vyústily jeho celoživotní úvahy o problému přirozeného světa lidského života.
Esej o problematice lustrace psaná původně na žádost amerického nakl. Chicago University Press jako příspěvek do knihy článků o lustracích ve střední a východní Evropě.
Autorka se v knize věnované Záviši Kalandrovi zaměřuje především na jeho publicistiku a soustředěně sleduje jeho žurnalistickou tvorbu od studentských let až po její násilné přerušení.
Kdo by si takové nepřál, ale píšou autoři (Michal Viewegh, Petr Šabach, Martin Šmaus, Irena Obermannová, Iva Pekárková, Jan Balabán, Eva Hauserová, Jaroslav Rudiš) dalšího svazku edice Česká povídka opravdu jen o šťastných a veselých Vánocích?
"Život je jediná věc, kterou máme doživotně. Proto bychom si ho měli vážit, a když už žijeme, tak především koukat, abychom skutečně žili." Tento výrok Jana Wericha byl hlavním motivem pro vzpomínkovou knihu novinářky Aleny Šloufové.
Ve středu zájmu lékaře a filosofa Jana Poněšického je zkoumání kontroverzního názoru na to, zda je člověk dobrý či zlý, odkud se bere jeho nenávist, co vyvolává pocity agrese a za jakých podmínek vyúsťují do mezilidských vztahů a chování.