Kacířské eseje o filosofii dějin

"Tato tradice tak svědčí o před-dějinném světě, který je možno ve výše charakterizovaném významu označit za přirozený. Je přirozený, protože společenství toho, co jej naplňuje, přijímá prostě jako něco daného, jako to, co se samo ukazuje. Je to společenství bohů a smrtelníků, životní prostor těch, kdo jsou odkázáni na živnou zemi a světla nebes, s těmi, kdo nejsou odkázáni a jsou tak to nejpodivuhodnější tajemné v tomto světě. Nejsou odkázáni - a přece jsou tak, že společenství s lidmi jim může být vhod, neboť to, co lidé konečně sami dělají ve službách vlastního udržování, sisyfovskou práci služby sebestravujícímu životu, je práce bohů, je spoluúčast na udržování světového pořádku, sepětí toho, co je nahoře, s tím, co je dole, země a světla, viditelně utvářeného s temnou říší. Bohové jsou zároveň to nejtajemnější: neboť se skrývají, ukazujíce svou moc, a přece je nejvyšší moc možná jen jako svobodný pobyt na světě, svobodný od smrti.

Není tento pohled v podstatě pravdivý? Není zde lidský život uchopen ve své podstatě? Co více může člověk uchopit než toto velké pozadí svého nezbytného zařazení do nevůle udržování života? Možná v podstatě jedno: co tvoří velkou domácnost, velké společenství, je nějak jasné (a jasné je též, proč do pozadí ustupuje temnota hrobu a nenarozenosti i onen nadřazený okrsek bohů), ale co působí, že toto všecko se objevuje a ukazuje, není jasné a nevystupuje před nás, neodhaluje se. Odhalit to, co se tak v ukazování skrývá, znamená však otázku, znamená objevit problematičnost, nikoli toho či onoho, nýbrž veškerenstva vůbec a přísně do něho zařazeného života v něm. Je-li však jednou položena taková otázka, pak se člověk vypravil na dalekou cestu, na kterou dosud nevstoupil, na cestu, na níž lze možná leccos získat, ale na níž rozhodně se dalo též mnoho ztratit. Je to cesta dějin. Na jejím počátku je člověk bezmocný nevolník života, ale má přirozený svět a jeho bohy, službu, která je jim vhod, umění, v němž se vyjadřovala tato služba a souvislost s bohy. To vše dal v sázku na své nové cestě."

kapitola Pre-historické úvahy, str. 41 - 42