Výsledek pro: Revolver Revue

Devět příběhů, které Miloš Doležal vypráví v knize Tady nikdo není, jen já, přibližuje devět osudů židovských obyvatel Střední Evropy ve 20. století.

Michal Janata (nar. 1952) ve své esejistické knize Stáří je mládím světa rozkrývá titulní téma v široké historické perspektivě myšlenkových a kulturních souvislostí a pronikavě analyzuje systémová znevýhodnění, ...

Kniha Otevřené možnosti je autorským výborem esejů, recenzí, studií a příležitostných textů z čtvrtstoletí rámovaného léty 1997 a 2022.

Knižní prvotina Adama Geberta Ovladač je mozaikovitě komponovanou skladbou povídek, volně spjatých motivem osudového momentu, jejž zpravidla zakouší jejich ústřední, unikavě ambivalentní hrdina Emil Rhounek.

Dagmar Urbánková zpřítomňuje ve své próze Umřel Brežněv sledem vzpomínkových záznamů všednodenní magii dětství a dospívání.

Výbor textů Jáchyma Topola z let 1980–1984, jehož základ tvoří básně z trojice samizdatových, tiskem nikdy nevydaných sbírek Eskymáckej pes (1982), Stěhovavá tvář (1983) a Noty pro podzimní bytost (1984).

Vypravěč třinácti krátkých próz, které svou formou volně navazují na Martínkův úspěšný povídkový soubor Olej do ohně, je pozorným svědkem výjevů, dějů a osudů.

V knize autor ukazuje prostřednictvím sedmnácti monografických portrétů přibližujících vybrané ikony postsovětské kultury, co podstatného se děje v současném ruském umění a jeho provozu.

V autobiografické próze, která je pásmem záznamů a úvah inspirovaných putováním do Indonésie, se Lubomír Martínek mimo jiné soustavně vymezuje vůči životnímu stylu založenému na těkavě povrchní konzumaci zážitků.

Formánkova próza Cesta je civilní road movie do „srdce temnoty“.

Postavy z prózy Miroslava Drábka spojuje „dělání divadla“, které není jen jejich společným zájmem, ale má pro ně i vysloveně existenciální rozměr. Jsou to totiž lidé na okraji společnosti, zpravidla bezdomovci.

Próza je cyklem sto osmi vzpomínkových „vizí“ o nevšední cestě. Šamanský růženec lze číst jako poutavé svědectví o životních podmínkách na okraji džungle, její drsnosti i spiritualitě, neobyčejných zvyklostech, společenských normách.

Jedna věta je unikátní projekt, v níž vyzvaný autor po dobu dvanácti měsíců napsal pokud možno každý den jednu větu – větu, která je ukotvena v konkrétním čase. V loňském roce projekt naplnila i výtvarnice Tereza Lochmannová.

Další kniha Martina Ryšavého, mj. autora oceňovaných próz Cesty na Sibiř a Vrač, je románem v odeslaných dopisech.

Honba za smyslem je komponovaným autorským výborem z kritických statí o literatuře a kulturněhistorických esejí z let 2008–2018. Svazek volně navazuje na autorův předchozí výbor z prací z let 1997–2007, nazvaný Vyložené knihy.

Zápletka románu Morituri se pozvolna vyjevuje na průsečíku vyprávění či vnitřních monologů několika obyvatel pražské činžovní čtvrti, do jejichž všedních životů vstoupí mimořádná událost, násilná smrt mladé ženy.

K současné (post)kultuře lze přistupovat jako k zásobárně obrazů, jež vznikly v průběhu hry s uznávanými kulturními hodnotami zosobněnými umělci a jejich díly.

Prozaická prvotina Martina Bořkovce Vědomost je plasticky bezprostředním záznamem vnitřního monologu mladého učitele, usilujícího dohlédnout k nejhlubším příčinám své profesní a osobní krize.

Hrdina prozaického debutu Lukáše Csicselyho nahlíží s hravým okouzlením a melancholickým sarkasmem bizarní atmosféru ospalého městečka vyšinutého na několik dní z všedních kolejí pořádáním filmového festivalu.

Kniha Marka Vajchra přináší ve výběru stati, ve kterých autor od roku 1997 reflektuje soudobou českou poezii a prózu, současně se autor zabývá také domácí a zahraniční esejistikou.